Minule jsme věnoval pozornost stížnosti Karola Hrádely, který zastupoval Věci veřejné a 18 hrdinů-senátorů. Teď bych rád představil klíčovou historickou pasáž z předchozí stížnosti poslanců KSČM, kteří se k přelíčení přidali jako vedlejší účastník. Je zajímavé posoudit, v čem všem se přístup chameleonů z VV shoduje s KSČM. Hrůza pomyslet, že VV kdysi řídily ministerstvo školství a KSČM stále usiluje o to, aby mohla doktrinárně nařizovat historikům, jak SMĚJÍ psát o minulosti. Posuďte sami:
“Navrhovatelé považují za důležité uvést i to, že značnou část svého majetku získala
římskokatolická církev, jakožto státní církev rakouské monarchie, v době pobělohorské, a to
zejména zkonfiskovaného majetku české šlechty, měšťanů a církví jiného vyznání; z toho
vyplývá, že samotný způsob nabytí tohoto majetku římskokatolickou církví je pochybný a při
návratu restitucí k roku 1620 by dnes tato církev příliš majetku nenárokovala. V dalším
období, zejména v průběhu 18. století, byla v českých zemích vytvořená systematická
evidence nemovitého majetku, který byl zaznamenán v pozemkových knihách. V době
Josefínských reforem v letech 1780-1790, jejichž účelem bylo posílení moci rakouského státu,
a to i na úkor římskokatolické církve, přešla část nemovitého majetku této církve do
vlastnictví státu, přičemž Josef II. ponechal církvi postavení detentora. To vyplývalo ze
skutečnosti, že církev v tomto období ještě plnila další úkoly (zejména šlo o aktivity
vzdělávací, zdravotní, sociální, vedení matrik apod.), které později převzal stát, tedy postupně
Rakousko, Rakousko-Uhersko a Republika československá.“
„(...) Bylo by zajisté absurdní, kdyby český stát zajišťoval restituci církevního
majetku kupříkladu za období rakousko-uherské monarchie, kdy český národ sám nucené žil
v jejím područí. Ovšem podle dikce ustanovení § 9 a § 10 zákona čís. 428/2012 Sb. je
doložení vlastnictví majetku církvemi a náboženskými společnostmi při podávání výzev
k vydání věci vázáno na listiny nebo jiný způsob doložení. Přitom až s účinností zákona čís.
141/1950 Sb., občanský zákoník, byl od 1.1.1951 byl zrušen povinný zápis změn vlastnických
práv k nemovitostem do pozemkových knih (....)““
Všimněte si, prosím, pasáže, kde se KSČM omlouvá za křivdy a zločiny spáchané proti církevním organizacím i jednotlivým prostým věřícím. Nebo aspoň zaměřte pozornost na místo, kde zmiňuje, jak byl církevní majetek v roce 1949 zabaven. Dobře, tak aspoň najděme společně místo, kde se tato údajně reformovaná a normální politická strana distancuje od ideologie, která vedla k náboženské perzekuci a ke krádežím majetku. Cože? No, ano, žádné takové pasáže tu nejsou.