Budějice: Vzpoura přizpůsobivých

Kdo by to byl čekal? Díky diskuzi o jednom budějovickém sídlišti se našemu národu konečně podařilo najít na sobě něco pěkného. Zjistili jsme o sobě toto: Jsme národem těžce pracujících lidí, kteří platí daně, večer padají na hubu a ze svých peněz živí ty Romy neboli cikány, kteří jsou naším přesným opakem. Kladu si otázku, proč národ, který vyznává takové kapitalistické hodnoty, ve své většině preferuje strany, které slibují občanovi přesně to, co se teď vyčítá cikánům, Romům i nepřizpůsobivým...

Přizpůsobiví proti nepřizpůsobivým. Václav Zaiml Zaiml.blog.iDNES.cz

Dobře, možná by tomuto dilematu šlo uniknout tím, kdybychom přijali tvrzení, že v Budějovicích jde o lokální problém a nesnažili se dělat z toho střet civilizací. Ale jakápak by to pak byla aféra! Namísto boje za lidská práva bychom se museli zabývat urbanistikou předimenzovaného sídliště a proinvestovanými 300 miliony Kč za odbornou destrukci zelených ploch. Podle mého názoru je ale tato otázka taky zásadní a navíc stále aktuální, protože i dnes radnice našich měst povolují předimenzované monstrprojekty našich developerů. Opakují se stejné chyby jako za komunistů, jen se už nepočítá s tím, že nově budované „bytové domy“ s množstvím malometrážních „startovních bytů“ vydrží déle než tři roky (tj. záruční doba).

Nicméně významné (i okrajově extrémistické) osobnosti našeho politického života mají jiný názor a trvají na tom, jde o střet civilizací. I pak ale existuje víc variant. Někdo tu vidí konflikt nepracujících flákačů s těžce pracujícími poctivými občany, někdo zase útok rasistického davu na nevinné příslušníky etnické menšiny. Obě tyto varianty zevšeobecňují a vedou k falešnému obrazu skutečnosti. Převáží-li však v podání médií a politiků, mohou nakonec přizpůsobit realitu tomuto obrazu a kýženou rasovou nenávist skutečně rozšířit.

Šimůnková a Thoma: korektně nebo pravdivě?

Hezké příklady takového zevšeobecňování a popisování něčeho, co není, ale mohlo by být, poskytují vyjádření vládní zmocněnkyně pro lidská práva a starosty Českých Budějovic. Donedávna se říkalo, že Romové jsou diskriminováni. Ale zmocněnkyně Monika Šimůnková v rozhovorech pro noviny zašla ještě dál a tvrdí, že Romové u nás jsou perzekvováni. Všude a všemi. Nerozlišuje regiony, ani to, zda mluví o postoji státu, společnosti, či jednotlivých občanů, či obcí. V článku „Romové perzekvovaní jsou“ v Reflexu uvádí jako příklad perzekuce, že Romové jsou v obchodech bedlivě pozorováni. Dokonce tu otočila incident na budějovickém sídlišti a udělala zde oběť z romského dítěte. Zajímavé také je, že paní zmocněnkyně ve své rétorice celý spor „socializuje“, tj. líčí jej jako sociální problém. Místo cikán už neříká Rom, ale „chudší lidé“ a místo romský problém mluví o "problému dlouhodobé chudoby". Asi jí to připadá korektnější, protože pak může veřejnosti zjevit, že mezi chudými nejsou jen Romové. Pak se ovšem můžeme vrátit k výrazu cikán, jehož význam byl hlavně sociální - označoval v houfech cestující tuláky. Ve svém tiskovém prohlášení z 4. 7. pak zmocněnkyně hecuje: „Své rozhořčení by proto místní obyvatelé neměli směřovat pouze k Romům.“ Vůči komu ještě, prosím?

Starosta Budějovic Juraj Thoma zase exceloval výrokem: „Největším problémem Máje jsou rodiny, kterým stačí žít ze sociálních dávek. Jako starosta stotisícového města to nemůžu ovlivnit, je to práce pro zákonodárce.“ To je věta hodná rozboru. Všimněme si, že pan starosta se sice staví do role slušňáka, ale při tom potvrzuje obraz Romů, coby parazitů. Nevysvětluje ale, v čem jsou „lidé žijící ze sociálních dávek“ pro své okolí nebezpeční. Připouští sice existenci určitého nespecifikovaného problému, ale důležitější než pojmenovat jej, je pro něj přenést vinu na nějaké jiné politiky. Můžou za to přeci „zákonodárci“, tj. parlament. Čímž se vysvětluje, proč se pan starosta přiklonil k „parazitické teorii“. Namítnete, že tyto rodiny neoznačuje jako romské. Tvrdí ale, že jde o rodiny na Máji. Hmm. Jenže Máj je velké sídliště a problémy jsou jen s onou okrajovou částí, kde vzniklo romské ghetto. Takže starostův řečnický obrat bych přeci jenom vnímal spíše jako krycí výraz pro romské rodiny z ghetta na sídlišti Máj. Ke svým budějovickým voličům se starosta stejně nepřidal, protože v jiných svých vyjádřeních pro média svaloval vinu za nepokoje právě na občany jihočeské metropole a jindy zase svaloval vinu na policii. Čili hlavní smysl jeho výroků je jenom svalovat vinu na jiné.

Přizpůsobiví a začlenění

U nás se považuje za politický korektní, když se Romům říká „nepřizpůsobiví občané“. Vyplývá z toho, že většinovou společnost tvoří občané přizpůsobiví. Zdá se, že je jedno, jestli se občané přizpůsobí špatnému nebo dobrému principu. Hlavní je, když se přizpůsobí a neremcají. Potvrzuje to další oblíbené výrazy: začleňování a vylučování. Jako příklad uvádím Agenturu pro sociální začleňování, která se zabývá sociálním vylučováním, přičemž „sociálně vyloučenými“ má na mysli Romy. Znovu lze odvodit, že většinové obyvatelstvo je zřejmě začleněné a  - teď nevím – nevyloučené? Skandoval snad dav něco jako "při-způ-sob-te-se"? Nebo "za-čle-nit, za-čle-nit"? Ne, lidem v Budějovicích vadilo přeci něco jiného...

Půvab těchto politicky korektních výrazů je v tom, že jsou to takoví kočkopsy. Jde o morálně hodnotící výrazy, ale tváří se, jako by byly neutrální. Jako by se u nás pořád považovalo za nevhodné říci, že něco je dobré a něco zlé. Co tedy politici vlastně chtějí po lidech z Budějovic? Námitky obyvatel sídliště se touto rétorikou popírají jako nepravdivé, místo toho se po lidech chce, aby se přizpůsobili. A až budeme všichni přizpůsobení a začlenění , tak už nebudeme dělat chyby a problémy zmizí? Těžko. Chtělo by to vytknout si nějaký jiný cíl.

Foto jsem převzal z z článku Václava Zaimla "Jak to doopravdy včera bylo v Českých Budějovicích" (zaiml.blog.idnes.cz)