Včera byl na aktualne.cz smazán můj kvíz pro voliče A. Babiše, jelikož obsahoval nevhodnou konotaci s nacismem. Začal jsem hloubat nad tím, v čem všem evokuje Babišovo ANO narážky na nacismus. Míněno bylo zřejmě to, že jsem Babišovo osobní jméno nahradil jiným, jež rovněž začíná na A. Jenže ono je těch konotací víc. Když to shrnu, tak je to v první řadě sám název ANO, pak je to celkový styl Babišovy rétoriky, v němž kopíruje Jana Antonína Baťu a evokuje krizovou atmosféru 30. let, a v neposlední řadě je to jeho sebestylizace do role charismatického řešitele krize, který „dá lidem práci“, v čemž skutečně připomíná toho druhého pána na A. Vezměme si to popořadě:
Volební plakát Adolfa Hitlera z roku 1938.
ANO 1938 a 2013:
Babiš možná nevědomky převzal název druhorepublikové strany, která – kulantně řečeno – inklinovala k fašismu. ANO znamená Akce Národní Obrody. Šlo o hnutí nacionalisticky orientované inteligence, které se formovalo po Mnichovu. Své programové prohlášení „Národe!“ vydali 30. října 1938 v Národní politice. „V čele státu a jeho vedení musí být lidé čistí, bezvadného charakteru a minulosti, nezatíženi stranictvím, přísně odpovědní za své činy. Nelze kráčeti cestami dosavadních politických stran.“ Nepřipomíná vám to něco? A program tehdejšího a dnešního ANO skrývá mnohé další paralely. „Veřejná správa musí být zjednodušena...“ (Podobně Babiš chce zjednodušit zákony a veřejnou správu.) „Péče o zdraví a budoucnost národa musí být svěřena odborníkům.“ (Zjevná paralela s dnešním voláním po vládě odborníků.) „Zemědělská půda patří jen poctivému zemědělci....“ (Tady je snad paralela očividná..) „Zvláštní starost budiž věnována péči o zdravé potomstvo!“ (Srov. Babišovu péči o sport pro „naše děti“ a jejich třpytivé oči).
Příčinou paralel nemusí být vědomá imitace. Tato hnutí vzešla z krize demokracie, podobné té dnešní, a proto byly i jejich názory v mnohém podobné dnešním „spodinovým hnutím“ (tj. ANO, Úsvit, VV, SPOZ).
Baťa a Babiš:
V tomto případě jde o vědomou imitaci. V jednom klipu se Babiš odvolává příkladu Jana Antonína Bati: „Kdyby se tu zrealizovalo to, co chtěl Baťa v roce 1937, mohli jsme být někdě úplně jindě.“ Tak praví Baťův imitátor svou nenapodobitelnou praslovanštinou. Míněna je Baťova knížka Budujeme stát pro čtyřicet miliónů. Baťa v něm představuje změny v dopravě a ve veřejné správě, které dle jeho názoru způsobí, že Československo zvýší svou ekonomickou kapacitu a bude schopno uživit 40 milionů lidí. Nicméně mezi Baťou a Babišem je řada rozdílů. Baťa psal jako demokrat, Babiš ne. Baťův hlavní argument zněl, že musíme "dynamiku demokracie" přenést do hospodářství (s. 170-171), abychom byli schopni ubránit se proti totalitním režimům. Mezi jeho návrhy na zlepšení veřejné správy je výzva, aby byl uveden v činnost Ústavní soud (s. 183), nebo aby se zlepšila práce nejvyššího správního soudu. V neposlední řadě vyzýval k právní jistotě pro podnikání (s. 181).
Babišovi o ochranu demokracie vůbec nejde, chce ji spíš zrušit ve jménu "opravdové změny", jak slibuje voličům. Z Baťova příkladu si vzal jen ponaučení, že na lidi je možno zapůsobit coby úspěšný otec-podnikatel, který už dokázal, že lidi uživí. Ale i jako podnikatel je Babiš značně odlišný od Bati. Baťa nebyl syn prominenta komunistického režimu, člen KSČ a hlavně – svou knížku nenapsal jako součást volební kampaně, jejímž cílem by bylo uchopení moci. Zatímco Baťa mluví o tom, co má udělat stát, Babiš mluví o tom, co chce udělat sám v čele státu.
Andrej a Adolf:
To vše ospravedlňuje emotivní rétorikou, která evokuje velkou krizi 30. let: „Nezaměstnaných je nejvíc v historii naší země. Tisíce lidí žijí v obavě o práci, o zajištění sebe a své rodiny. To vše přispívá k obrovskému napětí ve společnosti.” Tohle nenapsal Baťa v roce 1936, ale Babiš v roce 2013. Spásou je Babiš, na rozdíl od kmotrů a politiků on jediný drží slovo. Je to rétorika vskutku podobná Adolfu Hitlerovi.
Podívejte se, jak vůdce oslovoval české voliče v okupovaném pohraničí na podzim 1938: „Jediný, kdo dodržel, co slíbil, byl Adolf Hitler!...Vyšší platy a jistou dovolenou! Hospodářský rozkvět! Zajištění domova a statků! Pořádek a mír! Zachování národnosti! Dáme mu za to, co od nás žádá: naše ANO!“
Myslím, že závěrečné ANO je vskutku hezkou tečkou za výčtem paralel mezi Babišem a jeho předchůdci z dob nacismu.
