O mravním smyslu Charty 77. Rozuměli chartisté Patočkovi?
Podívejme se nejprve na to, co konkrétně akcentoval prof. Patočka. Vyjdeme z eseje „O povinnosti bránit se proti bezpráví“, která je jeho skutečným odkazem pro Chartu 77. Vyskytuje se v ní zajímavá věta, v níž filozof říká: „Signatáři si jsou však vědomi, že už před 180 lety se pomocí přesného členění pojmů osvětlilo, že všechny mravní povinnosti spočívají v tom, co může být nazváno povinnostmi člověka k sobě samému, povinnostmi, které v sobě zahrnují i nutnost bránit se proti každému utrpěnému bezpráví.“ Co bylo zjištěno před 180 lety? K této otázce se nikdo nevracel. Klíčovou Patočkovu větu nikdy žádný editor jeho spisů nekomentoval. Odečteme-li od roku 1977 zmíněné množství let, dostaneme rok 1797. V tomto roce vyšla Kantova Metafyzika mravů a jsem přesvědčen, že právě na toto dílo Patočka odkazoval.
Byla to od něj troufalost, protože mezinárodní úmluvy o lidských právech nevycházejí z Kanta, ani z žádné jiné jednotící filozofické koncepce. Charta zase vycházela z oněch mezinárodních úmluv, čímž se dostáváme do kruhu... Snad si uvědomoval, že lidská práva jsou jen nástroj a záleží na tom, co chceme s jejich pomocí vyjádřit. Možná chtěl současníky jen navést k tomu, aby studovali základy sekulární morálky a neobjevovali Ameriku. Vždyť idea lidských práv vznikla v osvícenství.
Morálka vědce?
Náhlý příklon ke Kantovi by ovšem v jeho filozofii byla novinka. Patočka totiž vždy oceňoval spíše starověké řecké osvícenství, než moderní osvícenství z 18. století. Zatímco starověké osvícenství se prý zaměřovalo na člověka a usilovalo o celistvé uchopení světa, moderní se zaměřilo na ovládnutí přírody. Zatímco starověké rozvíjelo rozum metafyzický, moderní rozvíjelo rozum technický. A vítězství technického rozumu je počátkem krize moderní civilizace. Takže doporučoval Patočka chartistům opravdu Kanta? Místy se zdá, že ano. O tom by svědčilo hlavně opakované zdůrazňování mravní povinnosti a nepodmíněné platnosti „čehosi nad námi“. Jiná místa tomu zase nenasvědčují. Patočka se na příklad dovolává mravního cítění, což vypadá spíše jako citát z Masaryka. Navíc Kant nezakládal svou etiku na „mravní autoritě nad námi“, o níž mluví Patočka v eseji, protože to by pak byla etika heteronomní, jeho etika byla založena na principech, které člověk objeví sám v sobě.
Z té směsi se zdá, že Patočka v eseji nenarážel na Kantovu etiku, ale na svoje vlastní chápání Edvarda Beneše, kterého považoval za kantovce. Navazoval tím plynule na vlastní úvahy o vědcově morálce, které rozvíjel od konce 60. let. Souviselo to s jeho pokusem fenomenologicky vytvořit jakousi zkušenostní morálku, odvozenou ze skutečných zájmů lidí a ne z obecně platných morálních zákonů. Tedy ne všech lidí, ale jen vědců, protože jejich zájem prý přirozeně konverguje s nadřazenými mravními principy. S tím by Kant asi nesouhlasil... Ale zájem chartistů zřejmě s nadřazenými principy nekonvergoval, protože o nich Patočka v eseji píše, že „nejednají z jakéhokoli zájmu, nýbrž z pouhé povinnosti..“ Že by se přeci jen obrátil ke Kantovi? To už se nikdy nedozvíme, Patočka zemřel krátce po sepsání těchto prohlášení a své myšlenky už nestihl rozvinout.
Rozuměli chartisti Patočkovi?
O neporozumění chartistů Patočkovi svědčí už jejich nekrolog, v němž o Patočkovi tvrdí, že odsuzoval přežitky minulosti a vítal socialismus... Už tady se projevilo, že do jeho slov vnášel každý svůj vlastní názor. Evangelíci věřili, že jeho slova o mravní autoritě byla narážkou na rozhovor Ježíše Krista s Pilátem, Emanuel Mandler v nich zase viděl rezignaci na politické cíle a autor divadelních her Václav Havel si je vyložil jako výzvu k „životu v pravdě“, jehož dosáhneme tím, že přestaneme hrát podle totalitní hry... „Život v pravdě“ se pak stal synonymem pro ghetto, do kterého se chartisté uzavřeli v domnění, že tím vykonávají odkaz zesnulého filozofa.
O neporozumění svědčí i tvrdošíjné lpění na tom, že chartistická kritika vlády není politická, ale mravní. Mravním soudem ale soudíme sami sebe, ne ostatní, jak by řekl Kant. Každý si musí své mravní principy objevit sám, nelze přemluvit vládu, aby mu je nařídila shora... Kdyby byl chartistický boj bojem mravním, museli by se chartisti omezit jen na sebevzdělávání a osvětu veřejnosti. Charta však dala přednost vertikální komunikaci s vládou před působením na občany.
Rozuměl Patočka sám sobě?
Ale abychom byli féroví, musíme zmínit Patočkovy názorové kotrmelce, které ztěžují práci každému, kdo se snaží zjistit, co si doopravdy myslel. Patočka se sice začal ve zvýšené míře zabývat etikou už deset let před Chartou, ale jeho názory nebyly nijak soudržné. V přednáškách vydaných v knize O smysl dneška vítal vzestup technické inteligence, tedy přesně to, co dlouhodobě kritizoval. Chválil jednostranné zaměření na techniku po roce 1948, protože teprve tím jsme prý dohnali svět. Chválil i marxismus-leninismus jako českou podobu „otevřené racionality“, jíž je v technické civilizaci třeba. Pochybná byla i fenomenologická metoda jeho úvah o vědcově morálce. Nezabýval se tím, co člověk má dělat, nýbrž tím, co by nastalo, kdyby... Odtud zřejmě pramení i jeho sdělení generální prokuratuře, že Charta 77 je slučitelná s vedoucí úlohou strany.
Ať už narážkou na Kanta opravdu vyzýval ke studiu osvícenské etiky, nebo ne, nemění to nic na tom, že bychom ji studovat měli. Vždyť je to základ naší sekulární kultury, kterou jsme dobrovolně vytěsnili z historické paměti. Jinak budeme nuceni objevovat objevené, jako Charta 77, která se o osvícenství vůbec nezajímala, ačkoliv se odvolávala na osvícenskou myšlenku lidských práv. Kupodivu o povinnosti bránit se proti bezpráví se v Metafyzice mravů nic nepíše...
LN Orientace 23.11.2013
PETRUŠKA ŠUSTROVÁ VARUJE!!!!
Tento článek byl podroben cenzurnímu pokárání ze strany paní Petrušky Šustrové v pátečních LN 29.11., podle paní Šustrové se v článku pan Cerman naváží do prof. Patočky, prý píše slovo charta s malým ch, paní Šustrová se diví, že to pan Cerman jako vysokoškolský pedagog neví a vyvozuje, že pan Cerman píše jako Rudé Právo a estébáci...
Ediční poznámka: V LN byl článek vydán s jiným titulem, mezittulky a byla k němu redakcí doplněna úvodní poznámka, kterou jsem nenapsal já. Nicméně ani tam není Charta s malým ch, ...
Ivo Cerman
V čem se antiizraelská petice z 6. 2. mýlí
Podívejme se, jak se to má s mezinárodním právem, a posuďme, zda se Izrael ve válce dopouští genocidy.
Ivo Cerman
Rozbor signatářů antiizraelské výzvy z 6. února (doplněno o reakci)
Zkusme si za jména doplnit instituce, kde signatáři působí. Zjistíme organizační zázemí levicového "antiizraelského hnutí".
Ivo Cerman
Když Erasmus Rotterdamský bránil svobodu proti luteránům
Podle školního dějepisu byla reformace krokem k moderně, ve skutečnosti bránil lidskou svobodu spíš katolický kněz Erasmus Rotterdamský.
Ivo Cerman
Překvapivá obvinění Izraele v pořadu Máte slovo!
Výsledkem pořadu Máte slovo bylo další obvinění Izraele z vraždění dětí a pohádka o dobrotivé vládě Hamásu v pásmu Gazy.
Ivo Cerman
Obhájce terorismu na Fakultě humanitních studií UK
Stávkující humanistická fakulta chce prý peníze na „kvalitu“, ve skutečnosti za vaše peníze živí antisemitskou propagandu.
Ivo Cerman
Neříkal jsem, že učebnice má být národovecká, ale realistická
Hlavní autor učebnice mylně tvrdí, že jsem ji kritizoval z pozic „dojemné obrany češství“. To je ale nepochopení Jardo.
Ivo Cerman
Propaguje nová učebnice dějepisu socialismus?
Nová učebnice soudobých dějin pro ZŠ by měla vychovávat občany pro stát, připravuje ale spíš komparsisty pro marketingové kampaně.
Ivo Cerman
Kauza edukátorů na ÚSTR. Vážně je dějepis v ohrožení?
Ve sporu o ÚSTR je vše přesně naopak, než tvrdí média. Odchod rudých edukátorů z ústavu je možná dobrá věc.
Ivo Cerman
Kunderův Unesený Západ. Co na to dnešní historik?
Patří Ukrajina na Západ? Pozor tento blog obsahuje nebezpečné informace, které jste se v dějepise neučili!
Ivo Cerman
Co si lidé myslí o stávce filozofických fakult
Pořád si někdo z děkanů filozofických fakult myslí, že „stávka“ 28. 3. je dobrý nápad? Pak by si měli přečíst tohle.
Ivo Cerman
Historické objevy, které během covidu zapadly
Chodíval jsem kolem zavřených knihkupectví a bylo mi líto, že o nových knížkách k dějinám raného novověku se nikdo nedozví.
Ivo Cerman
Kdo odvrátil migrační pohromu? Babiš to nebyl
Přivlastňuje si zásluhy Tomáše Haišmana, ve skutečnosti Babiš odpůrce otevřených hranic nikdy nepodpořil.
Ivo Cerman
Z historie atentátů na Babiše
Jde o starý trik, který marketingoví odborníci moudrého gubernátora opakují už řadu let. Neskočte mu na to!
Ivo Cerman
„Tati, to bude Babiš bojovat sám se sebou?“
Jak děti reagovaly na Babišův předvolební billboard. Jeho mediální obraz přeci nedává smysl! Prý tu vlastně nevládl on, ale nějací "mocní"?
Ivo Cerman
Jak jsem hledal ukrajinské dějiny svobody
Je Ukrajina nacionalistická, nebo demokratická? Zajímá ukrajinské historiky jen „nezávislost“, nebo i „práva a svobody“.
Ivo Cerman
Od roku 1781 je normální být svobodný. Změní se to?
V nové knížce o zrušení nevolnictví ukazuji, jak se nesvoboda stala výjimkou z pravidla. V době postcovidové se nám to obrací.
Ivo Cerman
Říkali, že v Čechách žádné nevolnictví neexistovalo
Podle progresivních osobností vděčíme za blahobyt otrokům a měli bychom platit reparace. Copak u nás žádné nevolnictví nebylo?
Ivo Cerman
5. Sametová revoluce už je vědecky vyvrácená
Pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny AVČR vědecky vyvrátili, že Sametová revoluce znamenala revoluční změnu.
Ivo Cerman
Il Boemo pornografico
Komunisti dělali z Myslivečka revolucionáře, režisér Petr Václav z něj udělal Casanovu. Ale účast Collegia 1704 z něj dělají unikátní hudební film!
Ivo Cerman
Demonstrace klimatických tyranů v Praze
I při demonstraci v Praze 21. 10. šlo o to státu něco nedemokraticky, přes hlavy občanů vnutit. Bude nám poroučet marketing?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 273
- Celková karma 27,04
- Průměrná čtenost 2433x
Seznam rubrik
- Politika - ČR, Evropa, USA
- Historie
- Antisemitismus
- Izrael - terorismus
- Média - Izrael, etika, politik
- Osobní
Oblíbené stránky
- Honest Reporting - kritika zpravodajství o Izraeli (USA, UK)
- camera.org - kritika zpravodajství o Izraeli (USA, UK)
- Library of Liberty - online klasikové politického myšlení
- Neviditelný Pes (pes demokracie?)
- medialnipes.cz - - náš pokus o monitoring českého zpravodajství
- Opera historica - dějiny raného novověku