Proč se Chartisté nezajímali o lidská práva?

17. 11. 2013 9:33:11
Neberte to jako výtku, spíše jako otázku, která mi pořád vrtá hlavou. Koho by napadalo, že hnutí, které svádělo mocenský boj s komunistickou vládou ve jménu lidských práv, se o ně vůbec nezajímalo... A nemyslím to v přeneseném smyslu. Řeknete asi, že do toho moc šťourám, Charta přeci poukazovala na nedodržování některých bodů z mezinárodní úmluvy o občanských a politických právech a mezinárodní úmluvy o hospodářských a sociálních právech. To přeci stačí... Ne, nestačí.
Zpětně oceňuju hlavně přínos Václava Bendy.
Zpětně oceňuju hlavně přínos Václava Bendy.

Pokusím se nejprve vysvětlit, proč bylo nutné zajímat se o pojetí lidských práv, a potom přistoupím k otázce, jak vypadal zájem o pojetí lidských práv v hnutí - , či iniciativě, či co to vlastně bylo – jménem Charta 77.

Proč nestačilo odvolávat se na úmluvy?

  1. Za prvé, kvůli tomu, jak byly obě úmluvy z roku 1966 pojaté: Obě vycházely z pojetí blízkého socialistickým státům. Oproti Všeobecné deklaraci OSN z roku 1948 šlo o jednoznačné zhoršení. Práva byla přeformulována kolektivisticky a „nová“ hospodářská práva výraznější místo. Na prvním místě bylo právo národů na sebeurčení, zatímco právo na soukromé vlastnictví z nich zmizelo úplně a bylo nahrazeno právem národů na kontrolu svého přírodního bohatství. Klasická individuální práva na ochranu občana proti přehmatům státu byla zatlačena do pozadí. V neposlední řadě obě úmluvy byly vnitřně rozporuplné, vedle kolektivních a nových hospodářských práv zde zůstaly relikty „individuálních práv“ a nikdo to neřešil... Úmluvy vskutku nevycházely z žádného jednotného pojetí, ale odrážely jen výsledek mocenského boje na půdě OSN mezi „starými demokraciemi“ a novými státy třetího světa ve spojení s východním blokem. V případě obou úmluv určitě nešlo o dokumenty, které by bylo možno využít pro účely obrany občana proti totalitnímu státu. Disidenti byli jen zdánlivě úspěšní ve své argumentaci, protože si bez vysvětlení vybírali z úmluv jen některé body a nikdy nebyli nuceni obhajovat svůj postoj v diskuzi s protistranou... Tím se dostáváme k druhému bodu:
  2. Nešlo o boj se státem, který žádná lidská práva neuznává, ale se státem, který uznával jiné pojetí lidských práv. (Mělo by tedy jít o střetnutí dvou odlišných pojetí lidských práv, ale tak tomu nebylo!) Zatímco v ústavě z roku 1948 ještě byla zachycena práva poplatná starší „buržoazní“ tradici, která režim opravdu nedodržoval, v ústavě z roku 1960 už byla zachycena „občanská práva“ podle tzv. socialistické koncepce práv, dle níž se stát skutečně řídil... Práva byla podřízena povinnosti zachovat socialismus a přítomnost silných hospodářských práv byla závislá na zachování totalitního státu, tj. státu, který neuznává svobodnou společnost. Socialistická práva byla však údajně lepší než buržoazní koncepce, protože socialismus zaručoval „materiální“ plnění práv. Např. právo na svobodu projevu bylo zaručeno tím, že lid vlastnil vydavatelství a noviny.... Místo aby disidenti zpochybnili toto pojetí práv, a pokusili se formulovat z vlastní „nesocialistické“ pojetí, uznávali prioritu zachování socialismu a míru, jíž se lidská práva podřizují. O tom svědčí i fakt, že v Chartě 77 se neupozorňuje na porušování práva na soukromé vlastnictví, a k tomu nedošlo ani v žádné z velkých diskuzí Charty 77.

Když to shrneme, Charta 77 postavila svou argumentaci na dvou mezinárodních paktech, které vůbec kriticky nezhodnotila, ačkoliv oba byly pojaty ve shodě se socialistickým pojetím lidských práv, které chartisté nezpochybňovali ani na domácí scéně. V důsledku šlo opravdu jen o polemiku za dodržování socialistické koncepce lidských práv. To je, myslím, klíčové pro pochopení polistopadových diskuzí o lidských právech i současných kampaní různých neziskovek... Podotýkám, že nestor socialistického pojetí lidských práv, Josef Blahož, se roku 2005 dočkal od vlády oficiálního ocenění za zásluhy o lidská práva...

Pokusy o jiné pojetí lidských práv

Během své činnosti adresovali mluvčí Charty 77 řadu stížností představitelům státu, často šlo o stížnosti na nedodržování některých lidských práv zmiňovaných v úmluvách. O kritiku občanských práv, jak byla zachycena v ústavě, jde asi jen v případě tzv. petice 31 evangelických duchovních z roku 1977, kteří poukázali na to, že socialistická náboženská svoboda toleruje jen individuální víru (tj. náboženský individualismus), ale ne církve. To byla koncepční námitka. O jiných stížnostech to říci nelze... Chartisté vedli také řadu debat, ty největší se týkaly otázek smyslu českých dějin, či pojetí práce disentu.. Nikdy ne pojetí lidských práv.

Evangelíci z petice 31 navazovali, dle mého názoru, na teoretické pojetí lidských práv, jaké rozpracovala Božena Komárková. Jenže tato brněnská disidentka napsala obě své práce ještě před rokem 1949, tedy dávno před Chartou... Její názory se formulovaly ve střetávání se sekulárními Masarykovci – hlavně s Arnoštem Bláhou – a řešení nalezla v evangelickém křesťanství a českobratrské církve. Její pojetí lidských práv bylo značně redukcionistické, odmítala vlastnické právo a v podstatě ji zajímalo jen právo na svobodu svědomí... V jejím výkladu šlo jen o převyprávění jejího pojetí praktické zbožnosti, které sekulární veřejnost nemohlo oslovit. Stejně tomu bylo s pojetím Jakuba Trojana a Ladislava Hejdánka. Z katolického tábora Charty jsem teoretickou formulaci jiného pojetí lidských práv našel jen v prohlášení jistého Milana Píšy, kaplana z Horažďovic u Klatov. Ten se pokusil odvodit lidská z lidské přirozenosti a zajímavé je, že tady neargumentoval sv. Tomášem Akvinským, ani Bohem. Že by myslel sekulární přirozené právo?

Lidská práva: Zavržená tradice

Tedy skutečná názorová opozice vycházela jen od křesťanů... To mi připadá zajímavé. Sekulární většina mlčela. Nikoho nezajímala osvícenská tradice lidských práv, ani její propojení s etikou.. A přitom naše země se na vývoji teorie lidských práv podílela skoro od počátku, krátce po té, co teorii všeobecných lidských práv formuloval filozof Christian Wolff. Rakouská škola přirozeného práva pak tuto teorii rozvíjela dál a promýšlela situaci lidských práv ve stavu občanském, tedy po opuštění přirozeného stavu. Krátce na to přišly za Josefa II. pokusy o kodifikaci lidských práv, které prosazoval Josef Sonnenfels.... Na to pak navázalo 19. století, návrh ústavy z roku 1848 a poté ústava z roku 1867.. Zkrátka my tu měli mnohostrannou tradici zájmu o lidská práva, v oblasti práva, filozofie i teologie, pro naši kulturu to není cizí import. Je nasnadě, proč naši národovci tuto část našich kulturních dějin vytlačili z historického povědomí, dali přednost historii národa před historií občanské společnosti.. to je chyba! Mám za to, že je nutné tuto linii naší minulosti poznat a navázat na ni, nebo se budeme stále vracet k socialismu, nebo v lepším případě objevovat Ameriku, jako chartisti...

Přílohy:

Napsal jsem článek o té zapomenuté tradici lidských práv v našem osvícenství, zde

Lidská práva v rakouském osvícenství, ČČH 111, 2013, s. 300-334.

V knížce Šlechtická kultura v 18. století osvětluju zásadní přínos "osvícených feudálů", tedy konstituční teorie protijosefinské opozice, debaty na Velkém sněmu v roce 1790 a teorii lidských práv Josefa Mikuláše z Windischgrätzu.

Autor: Ivo Cerman | neděle 17.11.2013 9:33 | karma článku: 21.46 | přečteno: 1991x

Další články blogera

Ivo Cerman

V čem se antiizraelská petice z 6. 2. mýlí

Podívejme se, jak se to má s mezinárodním právem, a posuďme, zda se Izrael ve válce dopouští genocidy.

15.3.2024 v 11:59 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 723 | Diskuse

Ivo Cerman

Rozbor signatářů antiizraelské výzvy z 6. února (doplněno o reakci)

Zkusme si za jména doplnit instituce, kde signatáři působí. Zjistíme organizační zázemí levicového "antiizraelského hnutí".

5.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 35.79 | Přečteno: 1679 | Diskuse

Ivo Cerman

Když Erasmus Rotterdamský bránil svobodu proti luteránům

Podle školního dějepisu byla reformace krokem k moderně, ve skutečnosti bránil lidskou svobodu spíš katolický kněz Erasmus Rotterdamský.

27.1.2024 v 14:10 | Karma článku: 17.03 | Přečteno: 292 | Diskuse

Ivo Cerman

Překvapivá obvinění Izraele v pořadu Máte slovo!

Výsledkem pořadu Máte slovo bylo další obvinění Izraele z vraždění dětí a pohádka o dobrotivé vládě Hamásu v pásmu Gazy.

23.10.2023 v 7:04 | Karma článku: 45.94 | Přečteno: 9239 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 128 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 10.79 | Přečteno: 119 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 18.19 | Přečteno: 215 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 7.19 | Přečteno: 170 |
Počet článků 273 Celková karma 26.72 Průměrná čtenost 2433

Jsem historik a dělám šlechtu a osvícenství. Nejnověji jsem napsal knihu 1.11.1781. Zrušení nevolnictví (2022). Moje pojetí dějin je vyjádřeno v knize "Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti." (2016), která ukazuje, že historie našich občanských svobod začíná dlouho před rokem 1918. Od osvícenské, ani liberální Evropy jsme nebyli izolováni. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...