O mravním smyslu Charty 77. Rozuměli chartisté Patočkovi?

3. 12. 2013 9:02:17
„V čem spatřujete hlavní význam Charty?“, zeptali se Václava Havla v rozhovoru pro časopis Kurier roku 1978. „Já osobně považuju za nejdůležitější význam ten, který akcentoval prof. Patočka, totiž její význam mravní,“ odpověděl jim. Ale mluvili chartisté a Patočka o stejné věci? Nelišil se nějak výrazně jejich přístup k morálce?

Podívejme se nejprve na to, co konkrétně akcentoval prof. Patočka. Vyjdeme z eseje „O povinnosti bránit se proti bezpráví“, která je jeho skutečným odkazem pro Chartu 77. Vyskytuje se v ní zajímavá věta, v níž filozof říká: „Signatáři si jsou však vědomi, že už před 180 lety se pomocí přesného členění pojmů osvětlilo, že všechny mravní povinnosti spočívají v tom, co může být nazváno povinnostmi člověka k sobě samému, povinnostmi, které v sobě zahrnují i nutnost bránit se proti každému utrpěnému bezpráví.“ Co bylo zjištěno před 180 lety? K této otázce se nikdo nevracel. Klíčovou Patočkovu větu nikdy žádný editor jeho spisů nekomentoval. Odečteme-li od roku 1977 zmíněné množství let, dostaneme rok 1797. V tomto roce vyšla Kantova Metafyzika mravů a jsem přesvědčen, že právě na toto dílo Patočka odkazoval.

Byla to od něj troufalost, protože mezinárodní úmluvy o lidských právech nevycházejí z Kanta, ani z žádné jiné jednotící filozofické koncepce. Charta zase vycházela z oněch mezinárodních úmluv, čímž se dostáváme do kruhu... Snad si uvědomoval, že lidská práva jsou jen nástroj a záleží na tom, co chceme s jejich pomocí vyjádřit. Možná chtěl současníky jen navést k tomu, aby studovali základy sekulární morálky a neobjevovali Ameriku. Vždyť idea lidských práv vznikla v osvícenství.

Morálka vědce?

Náhlý příklon ke Kantovi by ovšem v jeho filozofii byla novinka. Patočka totiž vždy oceňoval spíše starověké řecké osvícenství, než moderní osvícenství z 18. století. Zatímco starověké osvícenství se prý zaměřovalo na člověka a usilovalo o celistvé uchopení světa, moderní se zaměřilo na ovládnutí přírody. Zatímco starověké rozvíjelo rozum metafyzický, moderní rozvíjelo rozum technický. A vítězství technického rozumu je počátkem krize moderní civilizace. Takže doporučoval Patočka chartistům opravdu Kanta? Místy se zdá, že ano. O tom by svědčilo hlavně opakované zdůrazňování mravní povinnosti a nepodmíněné platnosti „čehosi nad námi“. Jiná místa tomu zase nenasvědčují. Patočka se na příklad dovolává mravního cítění, což vypadá spíše jako citát z Masaryka. Navíc Kant nezakládal svou etiku na „mravní autoritě nad námi“, o níž mluví Patočka v eseji, protože to by pak byla etika heteronomní, jeho etika byla založena na principech, které člověk objeví sám v sobě.

Z té směsi se zdá, že Patočka v eseji nenarážel na Kantovu etiku, ale na svoje vlastní chápání Edvarda Beneše, kterého považoval za kantovce. Navazoval tím plynule na vlastní úvahy o vědcově morálce, které rozvíjel od konce 60. let. Souviselo to s jeho pokusem fenomenologicky vytvořit jakousi zkušenostní morálku, odvozenou ze skutečných zájmů lidí a ne z obecně platných morálních zákonů. Tedy ne všech lidí, ale jen vědců, protože jejich zájem prý přirozeně konverguje s nadřazenými mravními principy. S tím by Kant asi nesouhlasil... Ale zájem chartistů zřejmě s nadřazenými principy nekonvergoval, protože o nich Patočka v eseji píše, že „nejednají z jakéhokoli zájmu, nýbrž z pouhé povinnosti..“ Že by se přeci jen obrátil ke Kantovi? To už se nikdy nedozvíme, Patočka zemřel krátce po sepsání těchto prohlášení a své myšlenky už nestihl rozvinout.

Rozuměli chartisti Patočkovi?

O neporozumění chartistů Patočkovi svědčí už jejich nekrolog, v němž o Patočkovi tvrdí, že odsuzoval přežitky minulosti a vítal socialismus... Už tady se projevilo, že do jeho slov vnášel každý svůj vlastní názor. Evangelíci věřili, že jeho slova o mravní autoritě byla narážkou na rozhovor Ježíše Krista s Pilátem, Emanuel Mandler v nich zase viděl rezignaci na politické cíle a autor divadelních her Václav Havel si je vyložil jako výzvu k „životu v pravdě“, jehož dosáhneme tím, že přestaneme hrát podle totalitní hry... „Život v pravdě“ se pak stal synonymem pro ghetto, do kterého se chartisté uzavřeli v domnění, že tím vykonávají odkaz zesnulého filozofa.

O neporozumění svědčí i tvrdošíjné lpění na tom, že chartistická kritika vlády není politická, ale mravní. Mravním soudem ale soudíme sami sebe, ne ostatní, jak by řekl Kant. Každý si musí své mravní principy objevit sám, nelze přemluvit vládu, aby mu je nařídila shora... Kdyby byl chartistický boj bojem mravním, museli by se chartisti omezit jen na sebevzdělávání a osvětu veřejnosti. Charta však dala přednost vertikální komunikaci s vládou před působením na občany.

Rozuměl Patočka sám sobě?

Ale abychom byli féroví, musíme zmínit Patočkovy názorové kotrmelce, které ztěžují práci každému, kdo se snaží zjistit, co si doopravdy myslel. Patočka se sice začal ve zvýšené míře zabývat etikou už deset let před Chartou, ale jeho názory nebyly nijak soudržné. V přednáškách vydaných v knize O smysl dneška vítal vzestup technické inteligence, tedy přesně to, co dlouhodobě kritizoval. Chválil jednostranné zaměření na techniku po roce 1948, protože teprve tím jsme prý dohnali svět. Chválil i marxismus-leninismus jako českou podobu „otevřené racionality“, jíž je v technické civilizaci třeba. Pochybná byla i fenomenologická metoda jeho úvah o vědcově morálce. Nezabýval se tím, co člověk má dělat, nýbrž tím, co by nastalo, kdyby... Odtud zřejmě pramení i jeho sdělení generální prokuratuře, že Charta 77 je slučitelná s vedoucí úlohou strany.

Ať už narážkou na Kanta opravdu vyzýval ke studiu osvícenské etiky, nebo ne, nemění to nic na tom, že bychom ji studovat měli. Vždyť je to základ naší sekulární kultury, kterou jsme dobrovolně vytěsnili z historické paměti. Jinak budeme nuceni objevovat objevené, jako Charta 77, která se o osvícenství vůbec nezajímala, ačkoliv se odvolávala na osvícenskou myšlenku lidských práv. Kupodivu o povinnosti bránit se proti bezpráví se v Metafyzice mravů nic nepíše...

LN Orientace 23.11.2013

PETRUŠKA ŠUSTROVÁ VARUJE!!!!

Tento článek byl podroben cenzurnímu pokárání ze strany paní Petrušky Šustrové v pátečních LN 29.11., podle paní Šustrové se v článku pan Cerman naváží do prof. Patočky, prý píše slovo charta s malým ch, paní Šustrová se diví, že to pan Cerman jako vysokoškolský pedagog neví a vyvozuje, že pan Cerman píše jako Rudé Právo a estébáci...

Ediční poznámka: V LN byl článek vydán s jiným titulem, mezittulky a byla k němu redakcí doplněna úvodní poznámka, kterou jsem nenapsal já. Nicméně ani tam není Charta s malým ch, ...

Autor: Ivo Cerman | úterý 3.12.2013 9:02 | karma článku: 24.56 | přečteno: 1580x

Další články blogera

Ivo Cerman

V čem se antiizraelská petice z 6. 2. mýlí

Podívejme se, jak se to má s mezinárodním právem, a posuďme, zda se Izrael ve válce dopouští genocidy.

15.3.2024 v 11:59 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 723 | Diskuse

Ivo Cerman

Rozbor signatářů antiizraelské výzvy z 6. února (doplněno o reakci)

Zkusme si za jména doplnit instituce, kde signatáři působí. Zjistíme organizační zázemí levicového "antiizraelského hnutí".

5.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 35.79 | Přečteno: 1679 | Diskuse

Ivo Cerman

Když Erasmus Rotterdamský bránil svobodu proti luteránům

Podle školního dějepisu byla reformace krokem k moderně, ve skutečnosti bránil lidskou svobodu spíš katolický kněz Erasmus Rotterdamský.

27.1.2024 v 14:10 | Karma článku: 17.03 | Přečteno: 292 | Diskuse

Ivo Cerman

Překvapivá obvinění Izraele v pořadu Máte slovo!

Výsledkem pořadu Máte slovo bylo další obvinění Izraele z vraždění dětí a pohádka o dobrotivé vládě Hamásu v pásmu Gazy.

23.10.2023 v 7:04 | Karma článku: 45.94 | Přečteno: 9239 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jiří Kačír

V USA je standard jen 10 dní dovolené ročně a ne každá firma nabízí volno o všech svátcích

V posledních letech jsem se několikrát zajímal o možnostech práce v USA. Na toto téma jsem četl řadu názorů a článků, realita pracovních podmínek v této zemi mi trochu vzala iluze.

29.3.2024 v 16:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 | Diskuse

Jindřich Kubánek

Zkreslené vidění - Návod k použití

Každý si myslí, že mozek má a že ho používat umí. Přesto stačí, když ztratí klíč od bytu nebo založí kamsi brýle, aby vše ztratilo smysl a začala panika a zoufalství.

29.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 76 | Diskuse

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 19.04 | Přečteno: 269 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 12.27 | Přečteno: 153 | Diskuse
Počet článků 273 Celková karma 26.72 Průměrná čtenost 2433

Jsem historik a dělám šlechtu a osvícenství. Nejnověji jsem napsal knihu 1.11.1781. Zrušení nevolnictví (2022). Moje pojetí dějin je vyjádřeno v knize "Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti." (2016), která ukazuje, že historie našich občanských svobod začíná dlouho před rokem 1918. Od osvícenské, ani liberální Evropy jsme nebyli izolováni. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...