Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
PL

P48e42t39r 28L25o83r61e55n18c

18. 12. 2020 21:20

Tak jsem si ten původní článek musel přečíst (díky za odkaz na něj) - a připadá mi docela objektivní, věcný, pozitivní, "filosemitský", škoda jej shazovat nějakými "znaleckými" spory...

Buďme rádi dneska za takové články.;-)

0 0
možnosti
JL

Nejsem žádný odborník na židovskou problematiku ani historik, ale trochu mě to zajímá a tak jsem si přečetl knihu o pianistce v Terezíně. Je to z hlediska historie hodně poučné, a to nemluvím o tom, že ta paní jednu dobu žila u Štrossmajeráku v Praze a já tu oblast znám - nastěhoval jsem se tam v roce 1982. Tehdy jsem netušil, že tu kdysi žili Židé a často stavitelé činžovních domů. ...A chtěl bych podotknout, že to z polemiky s tím panem Kolářem vypadá, jako by tady byla nějaká jednotná uvědomělá židovská menšina. Z knihy o paní klavíristce mi ale vyplynulo, že část českých židů byla nábožensky vlažných a vlastně to byli jen etničtí Židé. Často se neidentifikovali s původním židovským náboženství, někdy přijali křesťanství, za Rakouska-Uherska se hlásili k němectví, měli německá jména a vystudovali německé školy. Čechům asi i proto připadali jako cizorodý prvek. Měli pak dvojitý problém: nejdříve s nacisty, pak s Čechy. Češi je pak po válce (někdy) nesnášeli, protože si je ztotožnili s přihlášením se k Němcům. Ocitli se jakoby v křížové palbě. V knize je to popsané poměrně jasně, i s projevy českého antisemitismu a s překážkami, které je čekali, když se vrátili z koncentráků a nemohli se dostat do svých bytů a k majetku... Kniha: "Rajská zahrada v pekle", autoři: Melissa Müllerová a Reinhard Piechocki.

1 0
možnosti
Foto

Není mi jasné, zda větičky uvedené za že ... jsou výroky Koláře, nebo jejich uvádění na pravou míru, tedy jak to bylo doopravdy?

1 0
možnosti
  • Počet článků 273
  • Celková karma 31,86
  • Průměrná čtenost 2433x
Jsem historik a dělám šlechtu a osvícenství. Nejnověji jsem napsal knihu 1.11.1781. Zrušení nevolnictví (2022). Moje pojetí dějin je vyjádřeno v knize "Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti." (2016), která ukazuje, že historie našich občanských svobod začíná dlouho před rokem 1918. Od osvícenské, ani liberální Evropy jsme nebyli izolováni.