Prosím o pomoc: nenašel jsem vedle tohoto článku žádný jiný pramen na patent o soukromém vlastnictví. Díky! Karmu jsem dal a děkuji za připomenutí.

Kulířová, Sander: Katalog sbírky patentů SÚA Praha

konkretně pro vás: SOA Třeboň , konkrétní panství, fond Zakupování gruntů

Myslím, že si zrovna tohle nepřipomeneme, podobně jako více významných historických událostí, které však začaly nevyhovovat současné propagandě. Tento historismus začíná být bohužel povážlivě velmi aktuální....

Průměrný sedlák 17. století musel asi 60% svého pracovního úsilí investovat do cizího, totiž do bezplatných robot a do vydělávání peněz na daně.“ Zatímco v dnešní době přestáváme vydělávat na daně někdy v květnu nebo v červnu. Doba ovšem pokrokově pokročila a bezplatná robota se po nás již nevyžaduje.

Den daňové svobody počítaný někdy na červen je docela optimistická představa, možná, když zahrnete i všechny firmy sídlící v daňových rájích. Zkuste reálnější pohled https://radkajohnova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=715182

Nevolníci celých devadesát dní do roka, tedy ve dnech oficiálních svátků a nedělí, nesměli pracovat. Jelikož samotných nedělí je do roka dvaapadesát a soboty byly tehdy samozřejmě pracovní, zbývá nám skoro čtyřicet ostatních svátků. Ty se musely světit, dokonce ani na svém se nemohlo pracovat.Ve srovnání s dneškem na tom nebyli naši nevolní předkové tak zle.

Vidíte to "z rychlíku" a optikou dnešní doby. Už jen ten součet svátků a nedělí! Většina svátků se slavila v neděli.

Montujete do toho dnešní placení daní. Kde máte platy o sv. Jiří a sv. Václavu, kde máte kontribuce, desátky a další mimořádné dávky, na které podanný musel vydělávat, když pracoval "na svém".

Vidíte historii zprostředkovaně a nestudujete prameny.

Skvělý článek k zapomínanému výročí.

Snad v něm mohlo být zdůrazněno že grunty, tedy tzv. rustikální půda nebyla vlastnictvím sedláků, ale měli ji v dědičném nájmu. To byla právě podstata nevolnictví (které např. pan Kindl, neznalý věci, popírá).

Patent Marie Terezie z 3.2.1770 a obnovený patent Josefa II. z r. 1781 nařídil/umožnil sedlákům koupit si grunty do svého vlastnictví.

Z podmínek kupní smlouvy uvedu jen dvě: majitel nesměl grunt dělit, ale mohl ho prodat jako celek; za neplnění povinnosti vůči vrchnosti mohl být poddanému statek exekučně zabaven.

U nás bylo nevolnictví zrušeno až koncem r. 1989.

U nás nevolnictví nebylo. Byla robota. Ke konci 17. století ustálila na třech dnech práce v týdnu, tedy na sto padesáti dnech do roka. K hlavním robotním činnostem patřily veškeré polní práce kromě žatvy (ta bývala obvykle placená, na rozdíl od orby, vláčení, výsevu, okopávání, sklizně a sušení sena). Kromě toho se poddaní běžně podíleli na údržbářských a renovačních pracích na statku, při opravě cest, mostů, hospodářských budov.sedlák kupříkladu mohl namísto sebe poslat na panské svého čeledína. Ležela-li na statku, kde pracovalo dejme tomu 10 lidí, povinnost sto padesáti robotních dnů ročně, tak to znamenalo, že sedlák dal stopadesátkrát do roka k dispozici potah s kočím. A měl svoje odpracováno. V žádném případě nedřela na panském celá rodina, i když to byla rodina poddanská. Když byly kupříkladu žně a bylo zapotřebí každé ruky, tak každá pracovní síla byla placena obvyklou a běžnou tenkrát sazbou, přičemž práce potahu se hodnotila asi trojnásobně výš. Což vypadá, že robotní podmínky zase tak moc kruté nebyly. Obě strany tenkrát chápaly vztah jako samozřejmý, spravedlivý a jednou provždy daný.

Hmm a pro se rušilo

Patent o zrušení nevolnictví z 1. listopadu 1781