Sobota 4. dubna 2020, svátek má Ivana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 4. dubna 2020 Ivana

Casanova věřil v Boha, ale trochu jinak....

25. 03. 2017 19:28:01
Ve chvíli všeobecného úpadku evropských hodnot nás může zachránit jen filozofie člověka, který to s láskou myslel vážně...

„Takže patřil Casanova k náboženskému osvícenství?“ ptal se mě jednou na kongresu ISECS jeden americký kolega.

No, Casanova kupodivu bránil náboženství. Viděl se jako poslední záštita upadající morálky, která odolává útokům nemravnému Voltaira. Toho ve slavném dopise herci Soulému demaskoval jako ateistu. Snažil se kolegům osvícencům dokázat, že Voltaire už to s útoky na náboženství přehání do té míry, že už není theistou, ale ateistou. Už neodstraňuje z ryzího přirozeného náboženství jen škodlivé nánosy kněžourů, už odstraňuje náboženství samotné. A to mravný Casanova nemohl nechat být jen tak.

Takže asi ano, řekl jsem tenkrát. Jenže jsem katolicky orientovanému kolegovi neprozradil, že Casanova vyznával trochu svéráznou variaci křesťanství. Nejvýše totiž oceňoval boží přikázání „Milujte se a množte se“. Na to jsem přišel až při práci na nové publikaci Casanova. Enlightenment Philosopher, která vyšla v Oxfordu v září 2016.

Utopie láskyplné společnosti

Své evangelium skutečné křesťanské lásky Casanova začal hlásat ve Španělsku. Nějak se mu asi doneslo, že po vyhnání jezuitů se reformní vláda osvícenců kolem Carlose III. snaží osídlit pusté oblasti Sierra Morena v jižním Španělsku.

Casanova vycítil příležitost a předložil ministru Campomanesovi smělý plán na kolonizaci, v němž svoje zkušenosti milovníka spojil s hlubokou křesťanskou vírou. V podstatě chtěl, aby v Sierra Morena vznikla jakási utopistická společnost budoucnosti, která bude milostně tak výkonná, že během krátké doby osídlí celou zpustlou oblast. Věřil, že s jeho metodou stačí k uskutečnění plánu jen malá skupinka statečných. Casanova uznával, že je nutné, aby kolonisté museli tvrdě pracovat, ale zároveň nabádal ministra Campomanese, že bez legrace a uvolnění nevydrží kolonisté pracovat moc dlouho a k rozmnožování se nedostanou už vůbec. A udržení schopnosti rozmnožovat se považoval Casanova za nejvyšší náboženskou i občanskou povinnost. Proto zdůrazňoval nutnost pořádání slavností, pěstování hudby a častou zábavu. Praktik Casanova však tušil, že pro vyšší efektivitu by bylo dobré, aby členové jeho kolonie nebyli omezováni monogamií. Jenže skvělé křesťanské náboženství nám mnohoženství nepovoluje, posteskl si ve svém filozofickém projektu. Dovoluje nám však střídat manželky po sobě! Tudíž Casanova radil umožnit v kolonii rozvod, aby mohl každý obyvatel oplodnit během života několik různých žen.

Milujte se a množte se

Takové pojetí společnosti, která uznává imperativ rozmnožování za každou cenu, mělo svůj vzor v hlubinách Montesquieuovy knihy O duchu zákonů, ale Casanova se raději odvolával na bibli. Španělskému ministrovi kladl před oči příklad Noeho a jeho rodiny, před kterou stál nelehký úkol, obnovit po Potopě světa celý lidský rod! „Pomyslete na oněch osm statečných,“ psal Casanova, „kteří vynaložili takové úsilí, že se jim po Potopě podařilo osídlit celý svět.“ A podařilo se jim to, i když jich bylo tak málo.

I navzdory tak úctyhodnému křesťanskému vzoru Campomanes nepodpořil Casanovův projekt a jeho hipíkovská kolonie ve Španělsku nevznikla. Svět byl připraven o jeden velký sociální experiment. Casanova si spravil náladu aspoň v utopistickém románu Icosameron, který v roce 1788 vydal v Praze. V něm hlavní hrdina se svou sestrou (!) osídlí celý podzemní svět díky nadpřirozené schopnosti rozmnožování, kterou mezi původními obyvateli podzemí má jen hrstka aristokracie. Když už je tato incestní společnost natolik početná, že pro ní musí její zakladatel vytvořit zákony, postaví na první místo ochranu schopnosti rozmnožovat se, přesně jak to káže bible.

Tak Casanova dokázal udělat ze sexu náboženskou povinnost a navíc překonat propast mezi křesťanstvím radikálním osvícenstvím. Může tato syntéza sloužit jako základ pro nalezení skutečných evropských hodnot, které se dnes snažíme rozvíjet?

Autor: Ivo Cerman | sobota 25.3.2017 19:28 | karma článku: 13.49 | přečteno: 538x

Další články blogera

Ivo Cerman

"Jsme v tom společně." K projevu premiéra Babiše

V projevu premiéra Babiše jsme slyšeli spoustu marketingového smogu. Zkusil jsem napsat koncept projevu, který je víc v souladu se skutečnou politikou vlády.

25.3.2020 v 15:00 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 790 | Diskuse

Ivo Cerman

Prymulovy pohádky

O víkendu začali Prymula s Vojtěchem šířit představu, že lék na koronavir už máme. Ne remdesivir, ale plaquenil. Co si o tom máme myslet?

23.3.2020 v 14:43 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 976 | Diskuse

Ivo Cerman

Represe a dezinformace tyrana Prymuly

Chce zajít až k úplnému zákazu vycházení, a přitom vychází z dezinformací o viru, optimismu o vakcíně a nepravdách o chování obyvatel.

22.3.2020 v 10:35 | Karma článku: 30.60 | Přečteno: 1863 | Diskuse

Ivo Cerman

Stane se karanténa ohniskem nového právního řádu?

Babišova nouzová opatření mohou být začátkem nového právního řádu. Opozice a právníci promluvili, ale Česká televize jim nedává slovo.

18.3.2020 v 16:45 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 541 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Rudý Zeman“ od Jaroslava Kmenty

Excelentní kniha renomovaného novináře Jaroslava Kmenty s precizní znalostí českého politického prostředí přináší ucelený pohled na presidenta naší země Miloše Zemana. Kauzy, pády, lži, finance SPOZ a jeho nejbližší lidé.

3.4.2020 v 23:35 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 203 | Diskuse

Oto Kaděrka

... co s těmi co nebrečí ....

Tak už se snad dobereme konce zmatků, kdy se vybírají mezi všemi postiženými ti, které odškodníme. Mne by zajímalo jak k tomu přijdou ti, kteří vybráni nebudou ?

3.4.2020 v 22:10 | Karma článku: 9.17 | Přečteno: 277 | Diskuse

Vilém Ravek

Sestřička z Thomayerovy nemocnice.

Sestrička z Kramárov – hrála se v devadesátých letech ve všech rádiích. Já teď však intenzivně myslím na jinou sestřičku. Na sestřičku z Thomayerovy nemocnice, o které nejspíše nikdo žádný písňový text nesloží.

3.4.2020 v 18:55 | Karma článku: 29.21 | Přečteno: 870 | Diskuse

Jiří Turner

Líbí se ti pomník Koněva? Tak se ti líbí vliv Sovětského svazu na naše novodobé dějiny!

Myslím si, že pokud se někomu Koněvova socha líbí, svědčí to pouze o jeho poněkud pochybném vkusu. Pokud ale s jejím odstraněním někdo nesouhlasí, tak možná jen zavírá oči před tím, co všechno tento pomník symbolizuje.

3.4.2020 v 18:19 | Karma článku: 24.09 | Přečteno: 554 | Diskuse

Milan Smrž

Možná pozitiva krize

Máme pokračovat dosavadním směrem nebo bychom se měli zastavil a v konsenzu hledat jiná řešení? Nemohla by právě dnešní krize být chvílí, v níž se zamyslíme nad nesmyslným paradigmatem stálého růstu a jeho devastujícími následky?

3.4.2020 v 18:11 | Karma článku: 5.46 | Přečteno: 141 | Diskuse
Počet článků 174 Celková karma 24.76 Průměrná čtenost 2424

Jsem historik, píšu knihy, čtu knihy a pořád někam jezdím.Naposledy jsem vydal knihu "Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti." (2016), která ukazuje, že historie našich občanských svobod začíná dlouho před rokem 1918. Od osvícenské, ani liberální Evropy jsme nebyli izolováni. 

Najdete na iDNES.cz