Jaro národů nebo revoluce základních práv?

14. 12. 2018 11:38:38
Na přehodnocení revoluce 1848 v letošním osmičkovém roce nedošlo, protože se na ni takřka zapomnělo.

V naší knize Habsburkové 1740-1918 s podtitulem „Vznikání občanské společnosti“ jsem se pokusil ukázat, že v této revoluci nešlo o obrození národů, ale i o boj za občanská práva. S odstupem bych řekl, že specifikou revoluce 1848 v této oblasti je, že se v ní už nepožadovala práva lidská, ale práva základní či občanská, což souviselo s celkovým důrazem na zodpovědnost, který je s touto druhou revolucí spojen. Revolucionáři 1848 byli vesměs poučeni špatnou pověstí revolucionářů z roku 1789, a proto nekladli důraz na boření, ale na budování nových států.

Výraz „základní práva“ je pro toto úsilí typický, protože metaforicky vyjadřuje, že práva mají sloužit za základ nové budovy. V revoluci 1789 se s takovým výrazem nesetkáte, tenkrát se revolucionáři snažili vyvážit ničivou sílu práv člověka tím, že je doplní závaznými povinnostmi občana. Pojí se s dalším tehdy novým výrazem, a to je „právní stát“ (Rechtsstaat), který zpopularizoval liberál Robert von Mohl. Ve Volksparlamentu ve Frankfurtu nový pohled trefně vyjádřili konstatováním, že moderní stát dá lidem „statt der Rechte, das Recht“ (tedy ne osobní privilegia, ale systém práv rovný pro všechny).

Zhruba v tomto směru jsem shrnul vývoj myšlenky základních práv v 19. století v článku Všeobecná práva občanů v prosincové ústavě, který vyšel v časopisu Právník 2017. Tady přetiskuji starší příspěvek z našeho seriálu Češi v době Františka Josefa, který jsme psali s Lubošem Velkem a dalšími pro Lidové noviny v roce 2016. Je to původní verze, před zkrácením a redakční úpravou. Vyšlo to pod názvem Revoluce lidských a občanských práv? někdy na podzim 2016 a jak vidíte, ještě jsem to tenkrát formuloval jinak, byla to holt taková první vlaštovka těchto názorů. Tu úvodní karikaturu jsme vydali v knize Habsburkové 1740-1918 v úvodu.

Revoluce lidských a občanských práv?

Alegorická karikatura, kterou během revoluce vydal vídeňský časopis Theaterzeitung, dobře vystihuje, že lidem tehdy nešlo jen o národní práva, ale i o právo jako takové. Na jedné straně vidíme svět bezprávné anarchie, kde člověk žije jako divoch, na druhé straně svět absolutismu, kde je člověk spoután okovy jako tyran. Mezitím stojí skála konstituce, kterou se však snaží zbortit obr, který symbolizuje tyranskou vládu v absolutní monarchii.

Boj za lidská práva máme spojen především s Velkou francouzskou revolucí roku 1789, ale i v revoluci roku 1848 hrálo toto téma zásadní úlohu. I v rakouském mocnářství lidé usilovali o konstituci, která by jim garantovala občanská práva. Nešlo jen o Riegrův kroměřížský návrh, občanská práva garantovala i Pillersdorfova prozatímní ústava z dubna 1848, kroměřížský projekt ústavy a kupodivu i oktrojovaná ústava z března 1849, která ji nahradila. František Josef I. nechal říšský sněm v Kroměříži rozehnat, i přesto, že po nástupu slíbil, že bude zachovávat konstituční práva. Svůj krok odůvodnil údajným vítězstvím v Uhersku, které jej postavilo před nutnost vyhlásit novou ústavu, která by byla platná i pro uherskou část monarchie. Jako hlavní důvod ale udal, že poslanci se oddávali planému teoretizování, které prý bylo vzdáleno realitě, povzbudilo Uhry k povstání a dokonce narušovalo právní stav! I císařova oktrojovaná ústava však garantovala jistá minimální práva, ke kterým císař ve zvláštním patentu z 4. března 1849, platném jen pro rakouskou část monarchie, přidal ještě rozsáhlý katalog občanských práv. V daných poměrech však zákaz cenzury nebo garance svobody projevu působily spíše jako výsměch. V Čechách panoval výjimečný stav a žádná konstituční práva se nedodržovala. Silvestrovskými patenty z roku 1851 byla ústava i „občanskoprávní“ patent odvolány úplně.

K čemu ale byla práva v konstituci dobrá? Představa, že katalog lidských či občanských práv má sloužit k tomu, aby se z něj dedukovala spravedlivá ústava a spravedlivé zákony, je iluzorní. Občanská (či lidská) práva také netvoří a nikdy netvořila žádný uzavřený a univerzálně platný systém, který by bylo třeba naplnit vždy a všude. Smysl lidských a občanských práv vystihl spíše právník Georg Jellinek, když konstatoval, že jsou spíše původu historického, jelikož jen garantují právo konat jisté věci, které byly v dané zemi před tím zakázané. Na příklad v Rakousku, ani v Německu nechybělo v katalozích občanských práv právo na svobodu pohybu (Freizügigkeit). V anglické Listině práv, ani v ústavách amerických států, ani v ústavě USA však takové právo nenajdeme. Znamená to snad, že Angličanům i Američanům bylo zakázáno se stěhovat?

Vyskytly se i další pochyby o úloze práv v právu. V Německu vystoupil roku 1852 Carl Friedrich Gerber s průkopnickou úvahou o nutnosti veřejného práva, která se stala základem dalších reflexí o této otázce po zbytek 19. století. Upozornil, že individuální práva nelze garantovat tím, že se jen popíšou jejich vlastnosti, jelikož je to nijak nechrání před veřejnou právní mocí. Stejně tak nelze objektivní právní řád vytvářet tím, že by se jednoduše poskládala vedle sebe individuální práva občanů. Spíše je třeba počítat s tím, že právní řád netvoří shluk subjektivních práv, ale objektivní právní věty, které se nevztahují na jednotlivého občana, ale garantují něco, z čeho mají obecně prospěch všichni. Nejsou nakonec domnělá subjektivní práva jen zrcadlovým odrazem výhod, které poskytuje objektivní právní řád? Tato otázka pak trápila německou a rakouskou právní vědu po zbytek století. Pruský oficiální právník Paul Laband se přiklonil k názoru, že subjektivní práva jsou skutečně jen odrazem objektivního právního řádu, jen jakýmsi optickým klamem. Teprve Georg Jellinek na sklonku století pečlivým rozborem dokázal, že některá subjektivní práva jsou i v právním smyslu skutečná a že mají své místo v moderním právním řádu.

Autor: Ivo Cerman | pátek 14.12.2018 11:38 | karma článku: 8.85 | přečteno: 281x

Další články blogera

Ivo Cerman

V čem se antiizraelská petice z 6. 2. mýlí

Podívejme se, jak se to má s mezinárodním právem, a posuďme, zda se Izrael ve válce dopouští genocidy.

15.3.2024 v 11:59 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 722 | Diskuse

Ivo Cerman

Rozbor signatářů antiizraelské výzvy z 6. února (doplněno o reakci)

Zkusme si za jména doplnit instituce, kde signatáři působí. Zjistíme organizační zázemí levicového "antiizraelského hnutí".

5.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 35.79 | Přečteno: 1679 | Diskuse

Ivo Cerman

Když Erasmus Rotterdamský bránil svobodu proti luteránům

Podle školního dějepisu byla reformace krokem k moderně, ve skutečnosti bránil lidskou svobodu spíš katolický kněz Erasmus Rotterdamský.

27.1.2024 v 14:10 | Karma článku: 17.03 | Přečteno: 291 | Diskuse

Ivo Cerman

Překvapivá obvinění Izraele v pořadu Máte slovo!

Výsledkem pořadu Máte slovo bylo další obvinění Izraele z vraždění dětí a pohádka o dobrotivé vládě Hamásu v pásmu Gazy.

23.10.2023 v 7:04 | Karma článku: 45.94 | Přečteno: 9239 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 12.16 | Přečteno: 116 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 131 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 202 | Diskuse

Filip Vracovský

Jak to vypadá Mordor ( Rusko ) už nám klepe na dveře ?

Krátká předsváteční úvaha ... Taky vás některé uklidňující zprávy spíš rozruší ? Račte vstoupit .....

28.3.2024 v 9:00 | Karma článku: 14.31 | Přečteno: 364 |
Počet článků 273 Celková karma 26.72 Průměrná čtenost 2433

Jsem historik a dělám šlechtu a osvícenství. Nejnověji jsem napsal knihu 1.11.1781. Zrušení nevolnictví (2022). Moje pojetí dějin je vyjádřeno v knize "Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti." (2016), která ukazuje, že historie našich občanských svobod začíná dlouho před rokem 1918. Od osvícenské, ani liberální Evropy jsme nebyli izolováni. 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...