Pátek 21. února 2020, svátek má Lenka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 21. února 2020 Lenka

Vyvraždění rodinného tábora v Osvětimi roku 1944

10. 03. 2019 10:14:47
Téměř očité svědectví Oty Krause a Ericha Schöna z knihy Továrna na smrt (1946). Podávám bez komentáře.

Oba autoři byli od roku 1942 vězni v táboře BIId v Osvětimi. Své svědectví o likvidaci rodinného tábora Židů BIIb sepsali těsně po válce, vyšlo však až v lednu 1946. Převzal jsem to ze svého exempláře z roku 1946, ale pak jsem zjistil, že na internetu je elektronická verze, jež je však podle jiného vydání a chybí v ní pasáž o tančící holčičce a zpěvu v plynových komorách. Opravil jsem pár překlepů a doplnil chybějící.

Odkaz: http://www.zlocinynacismu.estranky.cz/clanky/holokaust/tovarna-na-smrt.html.

[Vyvraždění zářijového transportu v noci 8. – 9. března 1944, kterému v březnu končila půlroční lhůta, s. 156-159]

„Tušili jsme, že se připravuje něco nekalého, protože dosud se nikdy neposílaly transportem ani děti ani ženy s dětmi. Ještě téhož dne jsme se dověděli strašlivou skutečnost: Kateřina Singrová, která byla tajemnicí vedoucí esesdozorkyně, vyslechla náhodou telefonický rozhovor esesdůstojníků s Berlínem; velitelství tábora dostalo rozkaz, aby vězni zářijového transportu dostali „zvláštní ošetření“, to jest, aby byli všichni posláni do plynu.

Esesdůstojníci otáleli s provedením rozkazu a velitel ženského tábora Hoessler navrhoval Berlínu, aby byli vybráni aspoň muži a ženy schopní práce, které tehdy v Birkenau potřebovali. Za to byl disciplinárně potrestán a Schwarzhuber dostal příkaz, aby ihned provedl rozkaz původní.

Uvědomili jsme o tom vedoucí vězně tohoto rodinného tábora. Nechtěli tomu věřit; nemohli pochopit, že by to bylo možné po dosavadním zacházení s jeho příslušníky.

Dne 7. března 1944 odpoledne nařídil Schwarzhuber, aby se vězňové ze zářijového transportu z roku 1943 (bylo jich ještě 3800) přestěhovali z rodinného tábora českých židů BIIb do mužského karanténního tábora BIIa. A znovu zdůraznil, že jde o pracovní transport do nového rodinného tábora v Heydebrecku, aby si proto vzali všechno s sebou: balíky, jídlo, přikrývky. Zároveň žádal vedoucí funkcionáře, aby spoluvězňům tlumočili jeho prohlášení a uklidnili je. Řekl, že s transportem mohou jet jenom zdraví, nemocní a přestárlí že zůstanou v Birkenau.

V noci 8. března 1944 však byli všichni zahubeni!

Po večerním apelu, asi v 18 hodin, nařídil Schwarzhuber, aby v mužském kmenovém táboře BIId nastoupili všichni kápové a blokältesti. Prohlásil, že potřebuje spolehlivé chlapíky na těžkou práci, a vybral z nich 40, těch nejsurovějších. Při tom se stalo, že politický vězeň Němec Hans Röhrich, který patrně věděl, oč jde, odmítl se zúčastnit a byl za to potrestán.

Ostatní dostali rozkaz ozbrojit se klacky a pod vedením lagerältesteho Franze Danische odpochodovali ve 20 hodin do tábora BIIa, kde vězňové čekali na transport; za půl hodiny potom přijely automobily a silné esesoddíly se psy.

Ve všech ostatních táborech celého Birkenau bylo přísně nařízeno, aby bloky byly zavřeny, a po prvé v dějinách Birkenau byly před bloky postaveny esesstráže, které měly zastřelit každého, kdo by blok opustil.

V celém Birkenau zavládlo obrovské vzrušení, mnoho vězňů šlo spat v šatech.

Esesáci věděli, že tentokrát mají před sebou uvědomělý a dost jednotný celek českých židů. Proto maskovali rafinovaně své úmysly do všech podrobností a lstivě předstírali do poslední chvíle, že běží o přesídlení. Lest se zdařila hlavně v tom, že u mnoha vězňů zmírnila dojem hrozícího nebezpečí a zviklala vůli k odporu.

A přece se našlo několik jedinců, kteří poznali, co všem hrozí. Tak se na příklad blokältesti několika bloků pokusili vyzvat spoluvězně ke vzpouře. Němečtí kápové, kteří hlídali před bloky, je za to odvedli, utloukli klacky a jejich mrtvoly vhodily do bloků.

Okolo 21 hodin začali v táboře BIIa nakládat oběti na auta. Vedoucí funkcionáři Hirsch a Jokl se v tu chvíli otrávili. Odmítli vzpouru, rozhodli se pro sebevraždu. Nechtěli vidět masakr žen a dětí v táboře.

Auta postavili přímo před vchod do bloků, esesstráže se psy obstoupily blok a kápové s blokältesty vyháněli vězně do aut.

Auta zavezla muže do krematoria číslo I, ženy do krematoria číslo II. Také v krematoriích byla zostřena pohotovost, esesstráže byly ozbrojeny kulomety a granáty.

Plynování bylo klidné. Oběti musely čekat celé hodiny, než na ně dojde. Zatím psaly dopisy na rozloučenou příbuzným v jiných táborech a odevzdaly je vězňům ze sonderkomanda, aby je odeslali. Někteří psali pod přímým dojmem toho, co je čeká, básně. Jeden kápo, který pomáhal nakládat oběti na auta, odevzdal nám dvě básně od neznámé autorky se vzkazem, abychom je uchovali pro ty, kteří se dočkají svobody. Otiskujeme je na straně 187 – 190.

Originály toho, co jsme dostali my, jsme dali Josefu Moravcovi, učiteli z Kutné Hory, který pracoval v Birkenau jako soukromý zaměstnanec; opisy odevzdal manželce Oty Krause Boženě Krausové v Praze.

Ještě v plynové komoře zpívali nešťastníci Kde domov můj?, Nad Tatrou sa blýska a židovskou píseň Hatikvah. Ale nedozpívali – nacistický plyn je zadusil.

Schwarzhuber a ostatní esesdůstojníci pozorovali skly ve dveřích plynové komory umírání obětí.

Také přestárlí a nemocní, kteří zůstali v táboře BIIb, byli dovezeni do krematoria, takže celkový počet obětí této noci byl 4000 osob.

[...]

Zničení zářijového terezínského transportu působilo na nás drtivě. Po celou dobu jejich pobytu jsme svým krajanům vydatně pomáhali a „organisovali“ pro ně, jak jsme jenom mohli, a do jejich tábora jsme postupně dopravili celé pytle potravin, šatstva a prádla.

Tím větší bylo naše zklamání po 8. březnu. Od toho dne jsme pracovali pouze pro útěk a pro záchranu svědectví o nacistických zločinech.“

....

[V rodinném táboře byly ještě transporty z října 1943 a května 1944, jejich likvidace probíhala postupně, od 20. června do 12. července 1944, zde jiná část vzpomínek, s. 144-46, dále na s. 162]

„V létě roku 1944 byl náš dosavadní šéf, esesák Forst, vystřídán novým esesákem Mollem proto, že prý neměl dost organisačních schopností a energie. Moll všechno přeorganisoval a zřídil také jámy na pálení mrtvol. Když bylo mnoho práce, pomáhal sám házet do nich mrtvoly: vyhrnul si rukávy a pracoval za dva.

Tento fanatik a šílenec, který ani nekouřil, ani nepil, několikrát prohlásil, že rozkaz je rozkaz, a kdyby mu to führer nařídil, že by spálil i vlastní ženu s dítětem.

Jeho jediným požitkem byla lidská krev a střílení a jeho oblíbenou zábavou bylo hraní si s dětmi matek čekajících na smrt.

Přistoupil s úsměvem k matce, políbil její dítě, dal mu kousek čokolády a potom dítě odnášel pryč se slibem, že je zase vrátí. Hodil je však živé do škvařícího se lidského sádla.

To udělal několikrát za den a potom říkal:

„Už jsem udělal pro vlast dost!“

A poručil si svačinu u svého posluhy, francouzského vězně.

Ve volné chvíli chodil chytat ryby do Visly.

Dvakrát mě také Moll odvedl do svého soukromého bytu u města Osvětimi; nesl jsem mu tam šatstvo a prádlo pro jeho ženu a syna.

Jeho asi sedmiletý hoch se ho ptal, kdy mu opět přinese nějaké obrázky a pohádky. Měl jsem dojem, že chlapec věděl, že věci, které mu otec nosí, jsou od lidí, kteří byli zahubeni v Birkenau.

V noci 8. března 1944 byli plynováni čeští židé.

Viděl jsem mladou matku, jak utěšuje asi pětiletou dcerušku.

Na otázku dítěte, nač musí tak dlouho čekat, řekla jí matka, že pojedou za babičkou, s kterou se brzy shledají.

Holčička začala radostí tančit a tančila tak krásně, že vzbudila pozornost několika esesmanů.

Matka plakala a zdálo se, že i těm esesmanům bylo tančícího dítěte líto.

Pojednou se objevil jiný esesman, udeřil matku holí a surově vrazil do dítěte, aby přestalo tančit a nedělalo divadlo.

Viděl jsem umírat v plynových komorách příslušníky skoro všech evropských národů. Příslušníci rodinného tábora českých židů jediní se loučili s životem svou národní hymnou; zpívali Kde domov můj? a Nad Tatrú sa blýská, a židovskou píseň Hatikvah.“

Odkazy:

Expozice Centra studií genocid Terezín – vzpomínková akce proběhla 8. 3. 2019 https://www.facebook.com/events/2215094552142808/

Kniha Milan Hes, Čekání na smrt. Rodinný tábor českých židů v Osvětimi, Praha 2012. http://www.epocha.cz/detailknihy.php?id=502

Otto Moll https://de.wikipedia.org/wiki/Otto_Moll

Franz Hössler https://de.wikipedia.org/wiki/Franz_H%C3%B6%C3%9Fler

Autor: Ivo Cerman | neděle 10.3.2019 10:14 | karma článku: 14.02 | přečteno: 311x

Další články blogera

Ivo Cerman

O české vině za holokaust

Dne 4. února 2020 bude na německém velvyslanectví v Praze představena „exportní“ kniha, která světu představí Čechy jako iniciátory a spolupachatele holokaustu.

3.2.2020 v 10:50 | Karma článku: 44.97 | Přečteno: 8855 | Diskuse

Ivo Cerman

Co je špatně v minisérii Marie Terezie

Scénáristka Mirka Zlatníková se rozhodla vylepšit historii seriálovými metodami a výsledek byl tragický.

13.1.2020 v 10:53 | Karma článku: 45.23 | Přečteno: 11035 | Diskuse

Ivo Cerman

Skončeme s moralizováním

Nový rok bývá tradičně spojen s přijímáním novoročních předsevzetí. Co kdybychom si předsevzali, že přestaneme věřit morálním výzvám?

12.1.2020 v 10:51 | Karma článku: 17.56 | Přečteno: 846 | Diskuse

Ivo Cerman

Zákon o vině Sovětského svazu za rozpoutání druhé světové války

KSČM znovu bojuje proti falšování dějin. Co se v rezoluci Evropského parlamentu vlastně píše a proč jsou komunisté v rozporu sami se sebou?

22.12.2019 v 15:29 | Karma článku: 26.41 | Přečteno: 1753 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Petr Petříček

Co Čech , to muzikant?

Plkání o tom, proč mladí nehrají na kytaru a proč to s muzikou mají , jak to mají. No a jestli se to mění s věkem nebo už jsou kostky vržené.

20.2.2020 v 16:05 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 262 | Diskuse

Oto Jurnečka

Radovat se z nemuslimské střílečky není chytré

Reaguji na triumfální výkřiky typu: „Ha, a žádný muslim, žádný migrant“, které se objeví vždy, když se násilí dopustí nějaký domorodec evropského původu.

20.2.2020 v 14:51 | Karma článku: 34.60 | Přečteno: 1021 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Občan versus instituce

Prvního března opět podpořím svou účastí akci spolku Milion chvilek pro demokracii, protože lidé sdružení kolem něj stále vyjadřují i mé pocity, vlastně je nahlas říkají i za mne.

20.2.2020 v 13:18 | Karma článku: 7.86 | Přečteno: 310 | Diskuse

Robert Krejčí

Kam se ubírá demokracie?

Zaujal mě článek britského spisovatele a politologa Iaina Kinga nad myšlenkou "upadání" demokracie v zemích po celém světě. Pojďme se nad pojmem demokracie zamyslet hlouběji a zkusme zjistit, jakou cestou se skutečně ubírá...

20.2.2020 v 13:01 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 281 | Diskuse

David Evan

S porodnicí v Žatci už město nepočítá. Aneb: Što takája "bumáška"?

Žatecká městská nemocnice získala od Ústeckého kraje šest milionů korun, v loňském roce hospodařila se ziskem. Dále se však potýká s personálními problémy. Vedení města usiluje o systematičtější podporu od kraje.

20.2.2020 v 12:04 | Karma článku: 6.91 | Přečteno: 255 | Diskuse
Počet článků 168 Celková karma 33.54 Průměrná čtenost 2469

Jsem historik, píšu knihy, čtu knihy a pořád někam jezdím.Naposledy jsem vydal knihu "Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti." (2016), která ukazuje, že historie našich občanských svobod začíná dlouho před rokem 1918. Od osvícenské, ani liberální Evropy jsme nebyli izolováni. 

Prodáváte rasistické zákusky, tvrdí zákazníci. Tradiční, brání se výrobce

Čokoládová pusinka, zákusek populární hlavně během německých únorových karnevalů, narazila na odpor kvůli svému...

Sex máme se ženou několikrát denně, mobil do ložnice nesmí, říká Bieber

Justin Bieber (25) prozradil svůj recept na úspěšné manželství. Důležité prý je, najít k sobě toho pravého člověka....

Všichni jste krásní, říká modelka. Předávání cen moderovala zcela nahá

Modelka Ibi Støvingová (45), která moderuje dánskou verzi americké show Naked Attraction, vyvolala pozdvižení...

Výrobce největšího mobilního propadáku definitivně zavírá krám

Po třech letech od uvedení prvního neúspěšného pokusu prorazit na smartphonový trh značka Essential od spoluzakladatele...

Nenáviděla jsem se za svá prsa, říká Fialová. Poprsí si nechala zmenšit

Herečka Kateřina Marie Fialová (22), známá ze seriálu Ordinace v růžové zahradě či show Tvoje tvář má známý hlas, šla...