Návrat propagandy do české historiografie

Zvláštní "promuslimská“ propaganda časopisu Dějiny a současnost nastavuje v historiografii nová měřítka. 

Asi si vzpomínáte, že koncem loňského roku jsem vzal vážně tvrzení časopisu Dějiny a současnost o tom, že příčinou současné migrační krize jsou historické zločiny kolonialismu. Redaktor mgr. Martin Šorm, který je autorem oněch podivných myšlenek, zveřejnil poté na facebooku časopisu jakési prohlášení s titulem „Odpověď Ivu Cermanovi“, kde tvrdil, že časopis nic netvrdil, jeho text prý vůbec nebyl výkladem a Evropu z ničeho neobviňoval.

Tenkrát jsem tuto Odpověď dostal od jednoho známého emailem, takže jsem ji neviděl ve facebookovém kontextu, počátkem března jsem se ale podíval na facebook, a s úžasem jsem zjistil, že mu to prohlášení podpořilo svými jmény několik historiků. Je tohle možné? Do té doby jsem na ĎaS nereagoval, ani když se vydavatelé časopisu pokusili zorganizovat proti mně jakousi intriku, ale když jsem viděl ta jména… Mrzí mne, že těmto historikům nevadí, když je historie nahrazována propagandou a nechápou, jakou škodu napáchá propaganda šířená v popularizačním časopisu o historii. Není daleko doba, kdy bylo takové přepisování dějin běžné, kdy bylo dokonce normou, a přeměna tohoto důležitého časopisu je významným krokem k opětovnému vytlačení historiografie propagandou: k stavu, kdy se propagandistické lži stávají normou a snaha o věrný popis je vnímána jako něco neslušného.

ĎaS tvrdil

Ze všeho nejdřív: časopis ĎaS tvrdil, jistěže tvrdil. Vždyť mgr. Šorm napsal zmíněná slova jako člen redakce tohoto časopisu. Právě proto je to takový průšvih. Tohle nebyla slova nějakého externího přispěvatele. Toto byla slova člena redakce, který tento časopis tvoří. Navíc v čísle ĎaS 9/2018 šéfredaktorka Iveta Coufalová jeho bludy bohužel podpořila. Prý mu šlo o otázku, „jak by měla vstupovat historiografie do politiky, aby se nestala propagandou!“

ĎaS vykládal

Jistěže ĎaS podával výklad. Článek mgr. Šorma byl napsán jako polemika s knihou prof. Pánka o migraci, což mgr. Šormovi umožňovalo psát formou záporných vět, kde popíral tvrzení autora, aniž by vyjádřil svůj opačný názor oznamovací větou. Volně pak přecházel od záporu k tvrzení, jako zde:

„Odborník na epochu habsburského impéria opakuje absurdní, leč mezi dezinformátory časté tvrzení, že prosperita střední Evropy není historicky s kolonialismem nijak spojena, a Česko tedy na rozdíl od jiných zemí nevděčí za svůj blahobyt historickému vykořisťování zbytku světa či otrokářství. Nikomu nic nedluží, nemusí tedy tolik pomáhat, nemá se zač omlouvat. České země přitom byly s globální ekonomikou a zločiny koloniálních mocností po staletí integrálně provázány. Skutečně se historik domnívá, že zdejší prosperita byla založena výhradně na domácích zdrojích, píli a pracovitosti místních?“

Tady vidíte, jak propagandista Šorm postupuje: nejprve shrnutí údajných tvrzení oponenta, které je zároveň označeno za „časté tvrzení dezinformátorů“, tudíž je to celé zápor. Pak následuje záporná věta v nadsázce, ale poté následuje v podtržené pasáži přeci jen pozitivní tvrzení, po němž ale místo důkazu následuje rétorická otázka. A tak nějak je to psáno celé. Skutečně se zde, ani v dalších prohlášeních mgr. Šorma nedozvídáme žádná fakta na podporu jeho teze o českém podílu na bohatství kolonialismu. Zato zde označuje ostatní historiky, kteří by tento blud nesdíleli, za „dezinformátory“ a v čísle 9/2018 za „kolonizátory“. To je argumentační metoda, že?

V citované pasáži vidíte také, jak je zápornými větami sugerována vina českých zemí za „vykořisťování zbytku světa a otrokářství“. Zápornou větou je tu také sugerováno, že „někomu“ (tj. migrantům z muslimských zemí) „něco dlužíme“ a za odčinění své viny jim máme „pomáhat“ (tj. otevřít hranice migraci). K tomu objektivně dodávám, že mgr. Šorm ve své Odpovědi tvrdí, že politiku otevřených hranic vůbec neobhajoval. Takže při čtení jeho elaborátu myslete prosím na to, že to je rafinované vyjádření souhlasu s regulovanou migrací, nebo dokonce s uzavřením hranic…

Imaginační metoda

Pro takový druh argumentace Šorm fakta vůbec nepotřebuje. Jednoduše si představí to, co potřebuje, a zřejmě dokonce věří, že svým magickým TEXTEM vytváří realitu. Krásně je to vidět na jeho rozhořčení nad tím, že jsem správnost jeho teze ověřil úvahou nad koloniální minulostí Afghánistánu, protože on ve svém TEXTU přeci Afghánistán vůbec nezmiňoval! Dobře, jenže migrace se neodehrává v TEXTU mgr. Šorma, nýbrž v reálném světě a Afghánistán je jednou z nejsilnějších zdrojových zemí současné migrace do Evropy, ať už to mgr. Šorm ví, nebo ne. Jiným projevem snahy tvořit si vlastní uzavřenou realitu je, když si ekonomického migranta předem definuje jako člověka „prchajícího před suchem, nedostatkem vody, jídla, práce“ (ĎaS 8/2018).

Podobně mgr. Šorm upravuje dle svých představ i tvrzení oponentů, kdy třeba Pánkovi přisoudil výrok o chlípných orientálcích, který Pánek nikdy nenapsal a o mně si zase vymýšlí, že mám „vyhraněné pravolevé vidění světa“, ačkoliv nikde v mém blogu nenajde žádnou zmínku o pravici.

V blogu jsem ho označil za historika imaginace, jelikož sám na webu Centra medievistických studií AV ČR uvádí „středověkou imaginaci“ za svou specializaci. Mgr. Šorm je totiž zároveň vědeckým pracovníkem tohoto akademického pracoviště, i když je to k nevíře. Za historika imaginace jsem ho neoznačil proto, že bych jím pohrdal, ale proto, že to tak skvěle vystihuje jeho metodu. 

Mgr. Šorm se pořád staví do role hlídače, který odhaluje dezinformace a propagandu. Ale může takový historik imaginace, který se o faktický popis ani nesnaží, vůbec rozeznat pravdu od nepravdy? Nemůže, protože fakta jako měřítko pravdivosti vůbec neuznává. Jediné měřítko tohoto druhu výkladu je konformismus, tedy soulad s převládající konvencí. Jen podotýkám: historik píšící faktograficky taky nemá vždycky pravdu, ale tím, že vám popis zasazuje do souřadnic konkrétního místa a času a uvádí konkrétní údaje, vám dává možnost ověřit pravdivost svých tvrzení. Demagog, který píše v záporech, v rétorických otázkách a obecných tvrzeních, vám takovou možnost nedává.

Mgr. Šorm užil imaginační metodu i v práci se zdroji, protože volně vybírá to, co odpovídá jeho představě o vztahu Evropy (viníka) a arabského světa (oběti). V jeho tvorbě posledních měsíců můžeme identifikovat 4 konkrétní případy propagandistických témat.

1 Propaganda navazující: antisionismus

Představy mgr. Šorma v některých bodech opakují lži staré komunistické propagandy, zejména, když Izrael označuje za „evropský koloniální projekt“. (ĎaS 8/2018) Toto klišé je jen opakováním oficiálního antisionismu, který tvrdil, že „prvními sionisty byly oficiální kruhy koloniálních mocností“ (Jurij Ivanov, Sionismus, 1970, s. 31) a že Izrael je „imperialistická letadlová loď“ (Fr. Kolár, Sionismus, 1970, s. 39). Tuto propagandu šířily i socialistické televizní dokumenty. Některé se nám podařilo dohledat, když jsme před lety připravovali materiál o antisionismu, který je dnes k dispozici na webu Ústavu pro studium totalitních režimů. Například tento klip z dobového dokumentu líčí Izrael jako dílo „bankéřské dynastie Rothschildů“. A na tuto neblahou tradici teď navazuje historický časopis ĎaS!

2 Propaganda nová: státy Perského zálivu

V jiných bodech zase historik imaginace nekriticky přebírá současnou propagandu arabských států Perského zálivu. Výtku, že tyto bohaté arabské státy samy neprovozují politiku otevřených hranic vůči migrantům, Šorm označuje za neférovou, protože ve skutečnosti prý poskytují „masivní finanční a humanitární pomoc“ a „v současnosti hostí stovky tisíc Syřanů“. (ĎaS 8/2018) Na mé upozornění, že státy Perského zálivu ani nepodepsaly ženevskou konvenci o uprchlících z roku 1951 Šorm odpovídá ve své Odpovědi, že to není důležité, protože to prý znamená jen tolik, že „dnes Syřany na svém území neklasifikují jako uprchlíky.“

To, co říká Šorm, jsou vše údaje převzaté z propagandistických materiálů z internetu. Hledáte-li informace k tématu, narazíte na internetu na řadu propagandistických článků (jako je třeba tento, tento, nebo tento), které na námitku, že státy Perského zálivu neotevřely hranice uprchlíkům odpovídají stále stejným argumentem: státy Perského zálivu prý ve skutečnosti přijaly 2-3 miliony „arabských bratrů a sester v nouzi“ („Arab brothers and sisters in distress“.) Jsou prý jen nespravedlivě obviňovány, protože nejsou signatáři ženevské konvence, takže čistě formálně OSN neeviduje uprchlíky na jejich území jako uprchlíky, ale jde prý jen o slovíčko … Nepřipomíná to tvrzení mgr. Šorma?

Ve skutečnosti nejde jen o slovíčka. Jde o to, že bez podpisu Ženevské konvence o uprchlících nepodléhají tyto státy žádnému objektivnímu mezinárodnímu hodnocení, ani kontrole, a jejich údaje o počtu přijatých uprchlíků jsou neověřitelná propaganda. Jde také o to, že tyto státy trvají na tom, co je Evropě upíráno – samy si určují koho, kdy a v jakém množství přijmou. Jejich slova o „arabských bratrech“ jsou jen otevřeným přiznáním, že diskriminují a nezakrytě si z migrantů vybírají Araby/muslimy. Je to stejné, jako by někdo místo cedule „Zákaz vstupu černochům“ vyvěsil ceduli „Bílí bratři jsou vítáni.“

Doplňme, že Saúdská Arábie byla už v minulosti kritizována ze strany CEDAW kvůli právnímu postavení žen-migrantek a kvůli právnímu postavení uprchlíků. Saúdská propaganda je neuvěřitelně drzá. Slavná je třeba zpráva Saúdské Arábie pro UN HRC z roku 2008, kde se v §19 lživě označila za „jeden z prvních států, které se podílely na vzniku Všeobecné deklarace lidských práv“, ačkoliv ve skutečnosti patřila Saúdská Arábie spíš k prvním státům, které ji odmítaly. V době, kdy Saúdská Arábie potrestala mladého blogera Raifa Badawiho 10 lety vězení za urážku islámu, zároveň zveřejňuje prohlášení o tom, že „pokračuje v reformách“.

Zkrátka takové překrývání vlastní reálné politiky lživými líbivými deklaracemi je pro státy Perského zálivu běžné a mgr. Šorm si jen nedal práci s kritickým zhodnocením těchto propagandistických sdělení.

3 Propaganda nová: pro obhájce otevřených hranic

Není divu, že za svou publicistickou činnost si mgr. Šorm vysloužil na facebooku podporu bývalého předsedy Strany zelených Ondřeje Lišky, který se na svém facebooku věnuje propagaci inkluzivního školství, „klimatických“ protestů a velmi intenzivní protiizraelské propagandě. Arabskou migraci do Evropy propagoval do roku 2016.

Aby mi mgr. Šorm znovu nepodsouval, že prý „bráním Evropu před imaginárními levičáky“, řeknu pár slov o reálnosti evropských a českých obhájců otevřených hranic. Nejsilnějším bojovníkem za otevřené hranice je samozřejmě EU, ale i čeští extrémisté jsou v evropském kontextu stále silnější. Česká extrémní levice ve svém volání po otevřených hranicích vůbec nepolevila. Dokonce od hesla „open borders“ přešla k násilnickému „smash borders“ („rozdrťte hranice“) a nejaktivnější jsou v tomto směru právě Mladí zelení (kteří se nedávno rozešli se Stranou zelených). Zkuste sledovat twitter hashtag #smashborders. Nejenomže se čeští extrémisté podíleli dle vlastních slov na společných akcích s italskými anarchisty, ale také se dostali do vedoucích pozic Evropské strany zelených.

4 Průběžná propaganda: „Bojují za naše sny!“

Konečně trousí mgr. Šorm i v posledních číslech ĎaSu jakési choromyslné glosy šířící pozitivní pohled na současné muslimské teroristy. Vypráví třeba příběh žen, které „chtěly odjet do Sýrie pomáhat v boji za dobrou věc.“ (ĎaS 3/2019), nebo poučuje: „mudžáhidové i další válečníci v Afghánistánu bojují nejen za sny vlastní, ale také cizí“. (ĎaS 4/2019). Kromě toho rád vyčítá subskribentům ĎaSu jejich údajný blahobyt. V časopise o historii se můžete dočíst větu: „Náš blahobyt není náš, v míru jsme nikdy nežili.“ (ĎaS 8/2018) Sám mgr. Šorm žije z pohodlné sinekury v Centru medievistických studií AVČR a bude ostatním lidem, vyčítat jejich údajný „blahobyt“?

Souhrnně: mgr. Šorm šíří v časopise Dějiny a současnost jako autor i editor účelovou propagandu, kdy nekriticky přebírá pozitivní tvrzení o muslimech a stejně nekriticky a účelově napadá autory, kteří napíšou něco, co se jeho imaginárnímu obrazu vymyká. Proč si za své téma vybírá zrovna muslimy nevím. Tématu vůbec nerozumí, nezná obecné dějiny novověku, ani si o tom není ochoten cokoli zjistit.

Já osobně považuji tento návrat propagandy do historiografie za špatný vývoj. Nicméně tito historici a historičky jsou jiného názoru a propagandistickou činnost mgr. Šorma podpořili na facebooku ĎaSu svými jmény:

Pavel Himl (Katedra obecné antropologie, Fakulta humanitních studií UK)

Daniela Tinková (Ústav českých dějin, FFUK)

Kateřina Čapková (Ústav soudobých dějin AVČR, NYU in Prague) – tohle je zvlášť zarážející vzhledem k Šormově návaznosti na socialistický antisionismus.

Martin Nodl (nakladatelství Argo, CMS AVČR, nejasné úvazky na dvou ústavech Fakulty humanitních studií)

Několik vědeckých pracovníků medievistů CMS AVČR

Několik dalších medievistů mimo CMS AVČR

A další

A samozřejmě Ondřej Liška – na jeho facebooku lze v přátelích najít řadu těchto signatářů