Připomeneme si 240 let od zrušení nevolnictví?
Od začátku roku 2021 s napětím čekám, jestli budou naše média věnovat aspoň trochu pozornosti letošnímu výročí zrušení nevolnictví. Je to paradox. Z USA k nám doléhá sténání novinářů, kteří se tváří, že je právě teď velmi trápí, že před 240 lety bylo v Americe otroctví. U nás zdá se některým novinářům a historikům nedochází, že ani my jsme před 240 lety nebyli svobodní a přebírají americkou rétoriku, přičemž v extrémních případech dokonce tvrdí, že čeští nevolníci vykořisťovali americké otroky (viz ostudný rozhovor antropoložky Markéty Křížové v Deníku N, nebo morální výčitky pana Šorma v časopisu Dějiny a současnost). Ve snaze ospravedlnit současnou cancel culture nám američtí novináři prodávají i představu, že pokrok – upřímně míněný – může spočívat jen v zakazování a rušení něčeho. Pod vlivem staršího marxismu (a socialismu) nám Američané také znovu vrátili představu, že příčinou útlaku byla „přehnaná ochrana soukromého vlastnictví“.
Proč osvícenci zavrhli nevolnictví?
I naše zrušení nevolnictví vycházelo z osvícenských filantropických motivů, ale neprosazovali ho žádní nezávislí „abolicionisté“, nýbrž státní úředníci a univerzitní učitelé kameralistiky. Bylo totiž spojeno s ekonomickou úvahou, že svobodná práce bude efektivnější, než nucená práce nevolníků. Což není v rozporu s láskou k lidem. Krásně to vyjadřuje komplexní reformní projekt guberniálního rady Franze Antona von Blanc z prosince 1772, který byl jednou z reakcí na český hladomor – další zapomenutou katastrofu. O nevolnictví zde říká:
„Nevolnictví je v rozporu s pílí čili bohatstvím a tento rozpor dokazuje každodenní zkušenost, protože píle a blahobyt u národů, kde jsou všichni ostatní bohatí, se chová dle míry jejich obvyklé svobody; a že nevolnictví, tato ostuda našeho věku, ošklivá utlačovatelka všech občanských ctností, stačí sama o sobě na to, aby zničila boháče a navěky pošpinila jméno panovníka, který ji strpí. Ano, je to věčná pravda: dokud může oráčovi, coby nejnutnějšímu a nejužitečnějšímu občanovi, dát jeho spoluobčan 50 ran holí, aby ho ukáznil – v tisících případech to závisí jen na sobectví, lakomství, vášni či krutosti jeho pána či úředníka – do té doby bude rozkvět státu jen přízrak, který nikdy nedostihneme.“
Tento rozsáhlý projekt pana von Blanc byl v podstatě základem josefinských reforem. Vše, co Josef II. postupně dělal, zde uvidíte ve vzájemných souvislostech i s motivací. (Celek jsem vydal v Opera Historica 2015, Nr. 2, s. 284-285, je to ovšem v němčině. Česky to ještě nikde nevyšlo.)
Rozhodnutí padlo na jaře 1781
Josef II. vyjádřil rozhodnutí k provedení klíčových reforem na jaře 1781. O zrušení nevolnictví, vyhlášení tolerance a osvobození Židů rozhodl v neveřejných rozkazech, které směřoval úřadům v dubnu a květnu 1781. Veřejně byly všechny vyhlášeny až na podzim, jelikož mezitím vykonal panovník cestu do (rakouské) Belgie. Po návratu to pak šlo ráz na ráz.
Ty jarní rozkazy vysvětlují i ideovou motivaci. To mi připadá důležité, protože v našich učebnicích se josefinské reformy líčí, jako by šlo o nějaké bezduché úřední úkony. Jako by habsburská monarchie existovala v nějakém ideovém vakuu, které bylo izolováno od osvícenské Evropy. V rozhodnutí o zrušení nevolnictví z 23. 4. 1781 píše Josef II.:
„To, že všeobecné zrušení nevolnictví v těchto královských českých zemích a zavedení umírněného poddanství po vzoru našich rakouských zemí, by mělo užitečný vliv na zdejší kulturu [tj zemědělství] a industrii, že i Rozum a Láska k lidem se za tuto změnu samy přimlouvají, nemůže po zralé úvaze podlehnout žádné zdůvodněné námitce.“
Zdůvodňoval to tedy láskou k lidem (filantropií) a rozumem, čímž reagoval na výše zmíněnou emotivní kritiku nevolnictví coby "ostudy století".
„Druhá půlka“ svobody: soukromé vlastnictví
Jenže to rozhodnutí mělo i „druhou půlku“, která něco vytvářela. Ekonomická úvaha o vyšší efektivitě svobodné práce byla založena na přesvědčení, že člověk se bude více snažit, pokud bude pracovat na něčem, co mu skutečně patří. Naši nevolníci totiž neměli svoje pole a statky zcela ve svých rukou, nemohli je svobodně prodávat, kupovat a brát si na ně hypotéku. Proto ke zrušení nevolnictví patří i patent o soukromém vlastnictví, který Josef II. vydal ve stejný den jako patent o zrušení nevolnictví – dne 1. listopadu 1781. Zaručoval nevolníkům, že mohou své statky svobodně prodávat a ručit s nimi za půjčky.
Tohle se vědělo v 19. století, když liberál Josef Kalousek dával dohromady sbírku dokumentů Archiv český. Vědomě vydal oba dokumenty společně. Za komunistů byla tato „druhá půlka“ svobody, jež rolníkům zajišťovala soukromé vlastnictví, úmyslně zapomenuta. Přitom samozřejmě upírání plného soukromého vlastnictví bylo součástí útlaku. Stejně jako v případě severoamerických otroků, kterým bylo také upíráno soukromé vlastnictví. A tehdejší otroci – na rozdíl od dnešních akademiků – si to uvědomovali. Proto petice otroků z Massachusetts z r. 1773 volá : We have no property! Kdyby se odstranilo soukromé vlastnictví, jak si to přáli komunisté, znamenalo by to jen, že ani nevolníci a ani otroci by po osvobození nesměli nic mít. Nesměli by mít výsledky svojí práce.
Zrušení nevolnictví v souvislostech jsem vylíčil v kapitole „Rozpory josefinských reforem“ v naší knize Habsburkové 1740-1918. Vznikání občanské společnosti z roku 2016 (na str. 218-222).
Proč média ignorují dějiny „před 20. století“?
Obávám se, že naše média budou letošní výročí ignorovat, jelikož je pro ně snazší pokračovat v „kulturní revoluci“. Toto charitativní úsilí našich médií spočívá jednoduše v tom, že se vracejí k tragédiím z 20. století a obviňují z toho Čechy. Období novověku „před 20. stoletím“ se do médií dostalo i dřív málokdy, zpravidla jen v souvislosti s nějakým kulatým výročím. Od roku 2018 se ale vnímají jen výročí spojená s tragédiemi 20. století, aby byla záminka ke kydání špíny. Snad významné výročí 240 let od získání osobní svobody tento trend zlomí.
Ivo Cerman
V čem se antiizraelská petice z 6. 2. mýlí
Podívejme se, jak se to má s mezinárodním právem, a posuďme, zda se Izrael ve válce dopouští genocidy.
Ivo Cerman
Rozbor signatářů antiizraelské výzvy z 6. února (doplněno o reakci)
Zkusme si za jména doplnit instituce, kde signatáři působí. Zjistíme organizační zázemí levicového "antiizraelského hnutí".
Ivo Cerman
Když Erasmus Rotterdamský bránil svobodu proti luteránům
Podle školního dějepisu byla reformace krokem k moderně, ve skutečnosti bránil lidskou svobodu spíš katolický kněz Erasmus Rotterdamský.
Ivo Cerman
Překvapivá obvinění Izraele v pořadu Máte slovo!
Výsledkem pořadu Máte slovo bylo další obvinění Izraele z vraždění dětí a pohádka o dobrotivé vládě Hamásu v pásmu Gazy.
Ivo Cerman
Obhájce terorismu na Fakultě humanitních studií UK
Stávkující humanistická fakulta chce prý peníze na „kvalitu“, ve skutečnosti za vaše peníze živí antisemitskou propagandu.
Ivo Cerman
Neříkal jsem, že učebnice má být národovecká, ale realistická
Hlavní autor učebnice mylně tvrdí, že jsem ji kritizoval z pozic „dojemné obrany češství“. To je ale nepochopení Jardo.
Ivo Cerman
Propaguje nová učebnice dějepisu socialismus?
Nová učebnice soudobých dějin pro ZŠ by měla vychovávat občany pro stát, připravuje ale spíš komparsisty pro marketingové kampaně.
Ivo Cerman
Kauza edukátorů na ÚSTR. Vážně je dějepis v ohrožení?
Ve sporu o ÚSTR je vše přesně naopak, než tvrdí média. Odchod rudých edukátorů z ústavu je možná dobrá věc.
Ivo Cerman
Kunderův Unesený Západ. Co na to dnešní historik?
Patří Ukrajina na Západ? Pozor tento blog obsahuje nebezpečné informace, které jste se v dějepise neučili!
Ivo Cerman
Co si lidé myslí o stávce filozofických fakult
Pořád si někdo z děkanů filozofických fakult myslí, že „stávka“ 28. 3. je dobrý nápad? Pak by si měli přečíst tohle.
Ivo Cerman
Historické objevy, které během covidu zapadly
Chodíval jsem kolem zavřených knihkupectví a bylo mi líto, že o nových knížkách k dějinám raného novověku se nikdo nedozví.
Ivo Cerman
Kdo odvrátil migrační pohromu? Babiš to nebyl
Přivlastňuje si zásluhy Tomáše Haišmana, ve skutečnosti Babiš odpůrce otevřených hranic nikdy nepodpořil.
Ivo Cerman
Z historie atentátů na Babiše
Jde o starý trik, který marketingoví odborníci moudrého gubernátora opakují už řadu let. Neskočte mu na to!
Ivo Cerman
„Tati, to bude Babiš bojovat sám se sebou?“
Jak děti reagovaly na Babišův předvolební billboard. Jeho mediální obraz přeci nedává smysl! Prý tu vlastně nevládl on, ale nějací "mocní"?
Ivo Cerman
Jak jsem hledal ukrajinské dějiny svobody
Je Ukrajina nacionalistická, nebo demokratická? Zajímá ukrajinské historiky jen „nezávislost“, nebo i „práva a svobody“.
Ivo Cerman
Od roku 1781 je normální být svobodný. Změní se to?
V nové knížce o zrušení nevolnictví ukazuji, jak se nesvoboda stala výjimkou z pravidla. V době postcovidové se nám to obrací.
Ivo Cerman
Říkali, že v Čechách žádné nevolnictví neexistovalo
Podle progresivních osobností vděčíme za blahobyt otrokům a měli bychom platit reparace. Copak u nás žádné nevolnictví nebylo?
Ivo Cerman
5. Sametová revoluce už je vědecky vyvrácená
Pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny AVČR vědecky vyvrátili, že Sametová revoluce znamenala revoluční změnu.
Ivo Cerman
Il Boemo pornografico
Komunisti dělali z Myslivečka revolucionáře, režisér Petr Václav z něj udělal Casanovu. Ale účast Collegia 1704 z něj dělají unikátní hudební film!
Ivo Cerman
Demonstrace klimatických tyranů v Praze
I při demonstraci v Praze 21. 10. šlo o to státu něco nedemokraticky, přes hlavy občanů vnutit. Bude nám poroučet marketing?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 273
- Celková karma 27,12
- Průměrná čtenost 2433x
Seznam rubrik
- Politika - ČR, Evropa, USA
- Historie
- Antisemitismus
- Izrael - terorismus
- Média - Izrael, etika, politik
- Osobní
Oblíbené stránky
- Honest Reporting - kritika zpravodajství o Izraeli (USA, UK)
- camera.org - kritika zpravodajství o Izraeli (USA, UK)
- Library of Liberty - online klasikové politického myšlení
- Neviditelný Pes (pes demokracie?)
- medialnipes.cz - - náš pokus o monitoring českého zpravodajství
- Opera historica - dějiny raného novověku